Obavy z ruského útoku na Ukrajinu rostou. SCÉNÁŘE, jak může vypadat

Kateřina Škraňka

12. 2. 2022, 20:11

Do Evropy dál míří vojenská pomoc ze Spojených států. V Polsku by se kvůli hrozbě ruské invaze na Ukrajinu mohly objevit až tři tisíce dalších amerických vojáků. Podívejte se, kde všude po Evropě jsou vojáci rozmístění a kde je největší koncentrace ruské armády.

V Pobaltí má NATO leteckou základnu v Estonsku a Litvě. V každém pobaltském státě je potom 1 200 vojáků aliance. V Litvě je navíc i 500 Američanů. 

Důležitým strategickým místem pro západní velmoci je Polsko. Na severu země u hranic s Litvou je základna NATO s přibližně tisícovkou vojáků, napříč zemí ale najdeme další čtyři základny americké armády. Na nich je dohromady téměř šest tisíc lidí s tím, že by v následujících dnech mohly přibýt další tři tisíce.

V Polsku je rovněž jediná funkční spojenecká základna k odpalu protiraketových střel. Druhá se staví v Rumunsku, zatím ale není připravená k použití. Tam najdeme rovněž leteckou základnu, kde je asi tisícovka amerických vojáků.

Bulharsko nabídlo pomoc asi tisícovky svých vojáků. Do země u Černého moře navíc dorazila stovka španělských ozbrojenců se čtyřmi stíhačkami, které budou hlídkovat ve vzdušném prostoru.

Související obsah

12:16

Putin oznámil "speciální vojenskou operaci" na ukrajinském Donbasu

24. 2. 2022 Redakce TN.cz R. TN.CZ

Situace na východu

Z mapy je na první pohled patrné, že Ukrajina je ruskými vojsky v podstatě obklíčená. Tento týden začalo vojenské cvičení v Bělorusku, kde je asi 30 tisíc vojáků a stovky kusů pozemní i letecké techniky.

Hranici Ruska s Ukrajinou pak lemuje asi 100 tisíc vojáků, kteří jsou rozmístění na několika různých základnách. Velkou koncentraci ozbrojenců najdeme u Luhansku a Doněcku. Na ruské straně je přibližně 20 tisíc vojáků a uvnitř je podle některých zahraničních zdrojů dalších 15 tisíc separatistů připravených k boji.

Rusko má kromě pozemních sil také 18 tisíc lidí, kteří operují ve vzduchu a na moři. Velkou část z nich můžeme najít právě v Černém moři a na Krymu. Na anektovaném území je minimálně 10 tisíc ozbrojenců. Dalších 1500 najdeme ještě v Podněstří.

Západ má tedy momentálně v pozoru asi 15 tisíc vojáků, Rusko téměř desetinásobek. Aktivních vojáků má Kreml ale celkem 900 tisíc. Ukrajina o 700 tisíc méně.

Související obsah

01:49

Rus měl pomáhat anektovat Krym. Zadrželi ho v Česku, Ukrajina žádá vydání

10. 2. 2022 Jan Mareš J. MAREŠ

Jak by útok mohl vypadat?

Koordinovaný útok na ukrajinské území může přijít ze všech světových stran kromě západu. Z Černého moře by ruské flotily zaútočily na přístav Oděsa. Další část ruské armády včetně vojenských helikoptér by operovala z okupovaného poloostrova Krym. Společně by zabraly celé ukrajinské pobřeží.

Útoku z východu by se účastnili proruští separatisté. Vojska by přešla linii dotyku z měst Doněck a Luhansk. Další jednotky by zaútočily ze severovýchodu. Přes Charkov a Poltavu by došly až do centrálního města Dnipro.

Útok na Kyjev by Rusové vedli ze severu, tanky by se do hlavního města mohly dostat do 48 hodin. Na západní Ukrajinu by zaútočila vojska z Běloruska.

Související obsah

01:52

V Bělorusku začíná desetidenní společné cvičení ruské a běloruské armády

10. 2. 2022 Anežka Pichrtová A. PICHRTOVÁ

Rusko by se snažilo Ukrajinu paralyzovat. Ofenziva by začala masivním nočním ostřelováním. Prvními cíli by byly muniční sklady, radarové základny, protiletecká obrana a další vojenská zařízení, poté mosty a další důležitá infrastruktura. Kybernetické útoky by měly za cíl ochromit komunikaci.

Útoku by se mohlo účastnit na 150 tisíc vojáků, tanky, obrněná vozidla, děla, samohybné houfnice, vícehlavňové raketomety, rakety země-vzduch, balistické střely krátkého doletu, námořnictvo i letectvo. Ukrajina má k dispozici přes 200 tisíc aktivních vojáků, pomohly by i zálohy a dobrovolníci. Ukrajina se spoléhá na americký protitankový systém Javelin a turecké bezpilotní letouny Bayraktar. S Ruskem se ale nedokáže měřit ve vzduchu ani na moři.

Škody by byly obrovské. Podle odhadů by ve válce mohlo zemřít a zranit se až 50 tisíc civilistů. Pokud by Rusko Ukrajinu dobylo, nejspíš by se pokusilo dosadit do Kyjeva sobě loajální vládu.

Situaci také okomentoval bývalý náčelník Generálního štábu České republiky, armádní generál Jiří Šedivý:

​