Kanadský premiér se rozhodl v některých tamních regionech vyhlásit nouzový stav kvůli trvajícím protestům proti koronavirovým opatřením. Mimo jiné by tak mohl vyslat do ulic armádu. Zatím takový krok nechystá, stačit by mělo omezení vstupu do některých míst. Protestující totiž blokují také rezidenční oblasti.
Zákon o nouzovém stavu, který může vláda v Kanadě zavádět od roku 1988, začal platit poprvé v historii země. Tamním bezpečnostním složkám a úřadům by měl ulehčit postup proti demonstrantům, kteří tři týdny blokují cesty svými kamiony.
"Rozsah těchto opatření bude časově a geograficky omezený a také přiměřený a úměrný hrozbám, které řešíme. Zákon o nouzovém stavu bude využitý k posílení a podpoře bezpečnostních složek," vysvětlil kanadský premiér Justin Trudeau.
Armádu zatím premiér do ulic posílat nechce. Kanadská média o ní spekulují až jako o úplně poslední možnosti v případě, že ani současný plán nevyjde. Demonstranti ale zatím na vyhlášení nouzového stavu nereagují.
"Jsem zmatený z toho, co premiér říká. Chceme jenom jednu věc, a to ukončit tyhle lockdowny a opatření. Politika nás nezajímá," vysvětlil jeden z protestujících Cadalin Calcea.
Nouzový stav sice platí okamžitě, během následujícího týdne ho ale musí schválit i parlament, aby mohl platit celý měsíc. Zákonodárci ho s velkou pravděpodobností schválí. Podle premiéra demonstrace ohrožují bezpečnost a ničí tamní ekonomiku.
"Lidé chtějí být vyslyšeni. A my jsme je vyslyšeli. Ale to, jak se teď chovají, je nepřijatelné. Okupují naše město. Bojíme se chodit do práce, bojíme se vyjít z domu," sdělila obyvatelka Ottawy Colleen Sinclairová.
Protestem v Kanadě, kterému se přezdívá "konvoj svobody" se inspirovali lidé po celém světě. Po Francii nebo Belgii do ulic vyšly i desítky protestujících v Izraeli.
