Domácí

Rozvolňuje se i u drůbeže. Veterináři ruší omezení venkovního chovu

Rozvolňuje se i u drůbeže. Veterináři ruší omezení venkovního chovu
Ilustrační snímek Zdroj: Thinkstockphotos

Situace ohledně šíření vysoce nakažlivé ptačí chřipky se v Česku stabilizovala. Státní veterinární správa (SVS) tak ruší mimořádné opatření omezující venkovní chov drůbeže. Chovatelé by však měli nadále dodržovat některá pravidla, jako třeba minimalizovat kontakt chovaných ptáků s těmi volně žijícími.

Virové nákazy se šíří nejen mezi lidmi, ale i u ptactva. Mezi ty nejobávanější patří ptačí chřipka. Od začátku roku bylo v chovech drůbeže potvrzeno celkem osm ohnisek. Nákaza se potvrdila také u volně žijících labutí ve dvou krajích. Loni SVS odhalila dokonce rekordních 48 ohnisek ptačí chřipky. V souhrnu nechali veterináři utratit přes 330 tisíc kusů drůbeže a dalších ptáků.

Na poplach začali bít zejména ve chvíli, kdy se objevil subtyp H5N1, u něhož existuje riziko přenosu na člověka. V závěru listopadu loňského roku pak omezila SVS venkovní chov, aby zamezila dalšímu šíření ptačí chřipky. Toto opatření ale nyní ruší. Od února 2022 se totiž nákazová situace v ČR i v Evropě zlepšila. 

"V lednu bylo potvrzeno celkem 323 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky HPAI v chovech drůbeže, z nichž většina (250) byla potvrzena ve Francii v chovech kachen na výkrm. V únoru bylo potvrzeno 62 ohnisek, z nichž je nejvíce stále hlášeno z Francie. V sousedních státech ČR je situace v chovech drůbeže stabilní," informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Související obsah

​"Prevence zavlečení nákazy do chovu drůbeže spočívá zejména v ochraně drůbeže před kontaktem s volně žijícími ptáky. Jedná se především o zasíťování oken a větracích otvorů, zastřešení nebo úplné omezení výběhů," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád a dodal: "Důležité je, aby voda a krmivo nebylo kontaminováno trusem volně žijících ptáků a bylo drůbeži podáváno uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva."

Zejména v komerčních chovech spočívají další opatření v zákazu vstupu nepovolaných lidí do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu.

Rovněž je důležité vést řádnou evidenci o chovu drůbeže (úhyny, přesuny, veterinární zákroky), aby v případě zvýšeného úhynu drůbeže, snížené užitkovosti nebo jiných příznaků hromadného onemocnění mohla být neprodleně informována místně příslušná krajská veterinární správa, která zajistí přijetí účinných ochranných opatření.

Vysoce patogenní ptačí chřipka je virové onemocnění ptáků, které se šíří především prostřednictvím volně žijících druhů, hlavně vrubozobých (kachny, husy,...). Nákaza třeba u hrabavých ptáků způsobuje až 100procentní úhyny v chovech. Člověk jako savec není příliš vnímavý k ptačí chřipce, nicméně díky variabilitě a mutacím chřipkových virů hrozí u některých subtypů riziko vzniku mutace, která bude na člověka přenosná. Toto riziko hrozí zejména u subtypů s označením H5 a H7. Proto je výskyt těchto subtypů intenzivně monitorován a v případě výskytu se přijímají opatření k minimalizaci rizika přenosu na domácí ptáky.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz