Mladému vědci Martinu Toulovi se podařil při práci přelomový objev, díky kterému se pacienti s cévní mozkovou příhodou možná již brzy dočkají nového a efektivnějšího léku. Pomoci by k tomu měl protein tzv. stafylokináza, který se původně nejevil jako vhodný pro léčbu. Martin Toul se svým týmem nicméně zjistil, že jeho účinnost je ve skutečnosti až 10 000krát vyšší, než se předpokládalo.
Martin Toul působí v Mezinárodním centru klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a zároveň v laboratořích Fakulty přírodovědecké na Masarykově univerzitě. Při své práci objevil souvislosti, které mohou pomoci k nalezení nových a efektivnější léků pro pacienty s mrtvicí.
Pro jejich léčbu se v současné době nejvíce používají léky s proteinem zvaným altepláza, který sice působí na krevní sraženiny, ale jeho účinnost je omezená a existuje vyšší riziko opětovného vzniku sraženiny nebo krvácení. I proto se stále hledají látky, které by sraženinu rozpustily rychleji, efektivněji a bez rizika vedlejších účinků.
Vědci uvažovali jako o vhodném kandidátovi o tzv. stafylokináze, což je protein produkovaný bakteriemi stafylokoka. Pomocí tohoto proteinu dokáže stafylokok rozbít ochrannou bariéru, kterou vytváří imunitní systém. Podobné složení jako tato bariéra má právě i krevní sraženina.
Nakonec ale stafylokináza byla jako potenciální lék pro pacienty s mrtvicí odsunuta na druhou kolej, protože se zdálo, že její účinnost je příliš nízká. Tento fakt by mohl rozbít právě objev Martina Toula, který zjistil, že účinnost je až 10 000krát vyšší, než se předpokládalo.
Přišel na to neplánovaně. "Testovali jsme proteiny podobné stafylokináze a potřebovali jsme získat výchozí data, která bychom měli jako základ pro srovnání. Nechtěli jsme vycházet jen z dat uvedených v odborné literatuře, chtěli jsme si předchozí pozorování ověřit v laboratoři. Při ověřování jsme šli více do hloubky a zjistili jsme, že je to s aktivitou stafylokinázy vlastně úplně jinak," popsal objev Toul.
Celková efektivita tohoto proteinu je skutečně nízká, jak ale Martin Toul se svými kolegy zjistil, mechanismus stafylokinázy je složitější a skládá se ze dvou kroků. Prvním je její vazba na svého partnera, která je nízká. Druhým krokem je samotné rozpouštění krevní sraženiny a v tomto ohledu je efektivita naopak velmi vysoká.
Další výzkum tak zohlední toto zjištění. "Za pomocí metod proteinového inženýrství máme v plánu navrhnout tisíce variant, protestovat je u nás v Loschmidtových laboratořích a nejvhodnější kandidáty poslat kolegům z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se kterými spolupracujeme v rámci platformy Stroke Brno," nastínil další postup Toul.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
