Ze své vlasti utíkají před válkou davy Ukrajinců. Statisíce jich míří především do Polska, Rumunska, ale i k našim sousedům na Slovensko. Některé čekají příbuzní, jiní ale utíkají před ruskou agresí bez jasného cíle.
Slzy dětí i dospělých, loučení, nebo naopak šťastná shledání. Tak vypadalo brzké ráno třeba na slovensko-ukrajinském přechodu Vyšné Nemecké. "Máme rodinu v Praze a chtěli bychom být všichni spolu," řekli někteří Ukrajinci.
Například žena s dcerou utekly až z válkou ohroženého Charkova. Na Slovensko to mají 1 300 kilometrů. "Bombardovali zrovna nádraží, když jsme tam čekaly. Bylo to strašné, nechceme umřít," uvedla Ukrajinka. Narychlo si stihly zabalit jen jediný kufr. Všechno nechaly tam, kde žily. Za slovenskou hranicí jsou kilometrové fronty Ukrajinců. Vyhlížejí je tam příbuzní, mnozí marně.
"Už tady čekám dva dny, normálně čekám na vnuka a nemůžu se tam dostat, protože na ukrajinskou stranu nás nepustí," prohlásil jeden z čekajících. Kvůli velkému množství Ukrajinců, kteří opouštějí svoji zemi, otevřela slovenská strana nonstop i malý hraniční přechod. Je jen pro pěší, ještě před týdnem byl v provozu až od osmé hodiny ranní. Teď proudí lidé pořád i tam.
Jedna starší žena musela opustit Lvov a chce se dostat ke známým do Polska. Stejně jako jinde už na utíkající Ukrajince čekají dobrovolníci s auty nebo mikrobusy.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz