Čechům, kteří budou na Ukrajině bojovat na ukrajinské straně, můžeme garantovat beztrestnost. Premiér Petr Fiala (ODS) se na tom shodl s prezidentem Milošem Zemanem. Těmto lidem by po návratu hlava státu udělila abolici a ministerský předseda ji kontrasignoval. Po večerní schůzi vlády premiér Fiala dodal, že kromě vojenské pomoci byl schválen i bezplatný převod zásob ze státních hmotných rezerv pro humanitární pomoc. Ministr vnitra Rakušan uvedl, že byl aktivován institut dočasné ochrany, umožňující uprchlíkům po dobu trvání konfliktu pracovat a zajišťuje přístup k sociálnímu a zdravotnímu systému. K posílení východního křídla NATO upřednostnila ministryně obrany Dana Černochová vytvoření skupiny battlegroup, do které by ČR nasadila až 400 vojáků.
Poté, co oznámil ukrajinský prezident Zelenskyj, že vzniká cizinecká legie, ministerstvo obrany obdrželo zhruba 100 žádostí o povolení zapojit se do bojů. Na Pražský hrad se obrátilo asi 300 zájemců. Právě prezident může udělit výjimku českým občanům, aby se mohli zapojit do bojů v cizí armádě.
Prezident by mohl českým občanům udělit výjimku, aby se mohl do bojů v cizí armádě zapojit. Při čtvrtečním jednání s premiérem Petrem Fialou se ale Miloš Zeman rozhodl, že tak neučiní. Česko takovým lidem místo toho bude garantovat beztrestnost.
"Shodli jsme se na tom, že není možné dát nějakou kolektivní možnost. Ani vzhledem k počtu a rizikům není možné poskytovat to individuální schvalování, ke kterému by byl prezident republiky oprávněn. Dohodli jsme se ale o tom, že můžeme těmto lidem, kteří se rozhodnou jít bojovat na straně Ukrajinců, garantovat beztrestnost formou abolice, kterou by udělil pan prezident s mou kontrasignací," prohlásil Fiala po schůzce.
"Informoval jsem pana prezidenta o krocích, které vláda dělá pro pomoc Ukrajině, informoval jsem ho také o tom, co vláda dělá, aby zvládla příliv uprchlíků na území České republiky. Pan prezident ocenil kroky vlády a ten náš dosavadní postup," dodal předseda vlády.
Jednou z probíraných variant byla i změna zákona, kterou Fiala se Zemanem rovněž zavrhli. "To by znamenalo, že lidé by mohli jít bojovat do jakékoliv armády, nejenom do té ukrajinské. Někdo by se také mohl vydat na druhou stranu, do armády ruské. To je určitě velké riziko, které je potřeba dobře zvážit, než nějaké rozhodnutí padne," upozornil už dřív vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Ti, kteří jsou ochotní jít za Ukrajinu bojovat, prý jako motivaci nejčastěji uvádějí boj za spravedlnost, strach z Ruska nebo českou zkušenost s okupací. Zapojení svých občanů do války na Ukrajině už povolilo třeba Dánsko nebo Lotyšsko.
Vláda ještě na čtvrtek večer svolala mimořádné jednání, aby prodiskutovala aktuální situaci související s přijímáním vlny uprchlíků a také další možnosti pomoci Ukrajině. Nakonec se kabinet Petra Fialy dohodl na zaslání zbraní, munice a taktických rukavic za 17 milionů korun, které ministerstvo obrany dostalo od českých zbrojařských firem. Po jednání vlády na tiskové konferenci dodal, že vláda rovněž schválila bezplatný převod zásob ze státních hmotných rezerv pro humanitární pomoc.
Každý náboj se počítá! Zbrojaři darovali nám, my obratem Ukrajině. ?? pošle stovky kulometů, útočných pušek, samopalů, více než 100 tis. nábojů a zhruba tisícovku taktických rukavic za 17 mil. Kč od firem Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot.#SlavaUkraini
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) March 3, 2022
Ministryně obrany Dana Černochová vládu seznámila s upřednostněním vytvoření skupiny battlegroup, ve které by byla Česká republika společně se Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem. Podle jejích slov by ČR do této skupiny uvolnila asi 400 osob, konkrétně by se jednalo o vojáky, kteří působí v rámci prvků velení a spojení, mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a logistické zabezpečení. Skupina by byla určena k podpoře východního křídla NATO.
Vít Rakušan na tiskové konferenci poznamenal, že číslo nově příchozích do České republiky se nyní stále pohybuje okolo pěti tisíc denně, což je počet cizinců, kteří k nám přišli za celý minulý měsíc. Vládu informoval o schválení aktivace “institutu dočasné ochrany,“ k čemuž došlo poprvé v historii EU. Cizinec, který přichází do té členské země EU podle něj nedostává žádný azyl, ale velmi jednoduchou dočasnou ochranu, která mu dočasně po dobu trvání krize umožnuje práci v této zemi a garantuje mu přístup k sociálnímu a zdravotnímu systému. Dodal, že implementace tohoto statusu může být následně upravena národní legislativou a nejde o žádný diktát.
Marián Jurečka doplnil balíček opatření, která mají směřovat k získání podpory mimořádné okamžité pomoci tak, aby uprchlíci z Ukrajiny nebyli bez prostředků. Na vládu přinesl krizové opatření, které zjednodušuje řízení na úřadu práce.
Na celou tiskovou konferenci se můžete podívat zde:
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
