Většina států nejen Evropské unie by ráda přestala odebírat plyn z Ruska. První kroky k tomuto cíli má za sebou už Německo. To se dohodlo s Katarem na dlouhodobých dodávkách plynu. Místo plynovodu tak bude v budoucnu do Německa mířit zkapalněný zemní plyn na palubách tankerů.
Původně se měl zprovoznit plynovod Nord Stream 2, který by zajistil další dodávky plynu z Ruska do Evropy. Projekt ale Německo kvůli konfliktu na Ukrajině zastavilo a našlo si nového dodavatele, Katar.
"Náklady plynovodu Nord Stream 2 se odhadují na deset miliard euro. Padesát procent financovala společnost Gazprom a druhou polovinu konsorcium západoevropských energetických společností," uvedl analytik Pavel Farkač.
Největším odběratelem ruského plynu je Německo, to na něm ale není úplně závislé. Oproti tomu Česko, Slovensko nebo třeba Bulharsko odebírají 100 procent plynu právě z Ruska.
"Že Německo bude brát energii jinde, registrujeme a jednáme o našich možnostech. V tuto chvíli to nemůžeme více komentovat," řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
Do Česka proudí plyn plynovodem Bratrství a plynovodem Opal, z obou odebíráme ruský plyn. Nahradit by ho mohlo zvýšení dodávek z Norska, které mohou do Česka proudit také plynovodem Opal.
Podle odborníků by ale plynovod Opal zvládl krátkodobě zajistit jen třetinu potřebného paliva. "Musíme hledat nové dodavatele zemního plynu, budou kladeny větší očekávání na větší energetické úspory. V krátkém horizontu musíme proto trochu zavřít oči a tolerovat, že to špinavé hnědé a černé uhlí by se nám mohlo náramně hodit," myslí si ředitel Asociace nezávislých energií Jiří Gavor.
Omezení dodávek plynu a ropy z Ruska zvažuje Evropská unie jako jednu ze sankcí vůči Rusku. Jednat by o tom měli evropští lídři tento týden.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz