Výuku na základních školách čeká největší reforma za posledních 17 let. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) chce zredukovat množství látky. Jeho odborný tým tvrdí, že se děti učí hodně věcí, které v budoucnu nevyužijí. Zároveň chce předměty rozdělit na dvě kategorie. Žáci si tak budu moci vybrat, na jakou oblast vzdělání se zaměří. Učit by se tak mohlo už od září 2025.
Až 30 procent dětí podle ministerstva školství (MŠMT) nedosahuje očekávaných výsledků, tedy toho, co se mají podle dosavadního programu naučit. Šest procent žáků základní školu ani nedokončí. "Je to jenom proto, že se vzdělávají ve všech vzdělávacích obsazích. Všichni musí zvládnout úplně všechno a my už víme, že následně to všechno v praktickém životě nevyužijí," uvedl předseda Externího panelu MŠMT pro revizi Rámcových vzdělávacích programů (RVP) Jan Jiterský.
Jedna z představ je taková, že se v každém předmětu učivo rozdělí na základní a rozvíjející. Každé dítě by si mohlo vybrat, ve kterých předmětech chce zůstat u základu, který by stanovili odborníci, nebo jestli se jim bude věnovat do hloubky. V praxi by to mohlo vypadat například tak, že skupina, která si vybrala jádrové učivo, by procvičovala sčítání a odčítání zlomků. A skupina, která si vybrala rozšiřující, by tyto dovednosti aplikovala například ve slovních úlohách.
Další variantou je, že by rozvíjející forma vzdělávání probíhala formou volitelných předmětů. "I děti, které teď selhávají ve všech oblastech, tak si najdou nějakou vzdělávací oblast, ve které se budou moct dobře rozvíjet a budou v ní dobří. To jádro mohu dělat jen v některém z těch předmětů," má jasno Jiterský.
"To samé dítě, které se v biologii bude zaměřovat na to rozvíjející, tak v dějepise zůstane u toho jádra, protože dějepis není pro to dítě to hlavní. Dítě se má setkat s těmi základními informacemi, které potřebuje pro orientaci v dnešním světě," vysvětlil člen Externího panelu MŠMT pro revizi RVP Daniel Pražák.
Ožehavým tématem reformy bude zřejmě otázka druhého cizího jazyka. Ministerstvo školství navrhuje, aby byl pouze volitelný, proti jsou ale například zástupci výuky cizích jazyků Univerzity Karlovy. Ti chtějí, aby zůstal i nadále povinný. Část pedagogů, ale i veřejnosti, by změnu v podobě jádrového a rozvíjejícího obsahu vzdělávání uvítala. Kritici ale mimo jiné upozorňují na to, že dvojí výuka by především zatížila učitele a na prvním stupni je nereálná.
Podle některých kantorů ministerstvo školství začíná s reformou od špatného konce. "Pokud máme učitele, kteří jsou 30 let zvyklí učit něco nějak a najednou to celé překopeme, tak bude trošku problém," uvedl ředitel ZŠ Pod Žvahovem v Praze Jan Horkel.
"Změny ve školství probíhají tak, že se mění myšlení učitelů, to se dělá skrze studium a školení a trvá to řadu let," doplnil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Další názory a informace se dozvíte v následující reportáži TV Nova:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz