Pokud při jarních procházkách rychle ztrácíte dech, a navíc pociťujete bolest na hrudi, pak byste měli zpozornět. Na vině totiž nemusí být pouze špatná fyzická kondice po zimním lenošení. Příznaky mohou značit mnohem závažnější problém – zvýšený krevní tlak v plicích. V Česku trpí těžšími formami této nemoci podle lékařů tisíce až desetitisíce lidí. Mnozí z nich přitom o své diagnóze vůbec netuší.
Včasná diagnóza a léčba může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. I to je důvodem, proč se lékaři snaží zvýšit povědomí o tzv. plicní hypertenzi a zajistit, aby byli lidé vůči svému tělu a signálům, které nám dává, vnímavější.
Na zákeřnou nemoc každoročně poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze, který už tento týden tradičně připomenou modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. Modrou barvu pro nasvícení organizátoři volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.
Diagnóza plicní hypertenze se podle lékařských studií týká až jednoho procenta populace. Nyní se odborníci v Česku připravují na možný zvýšený výskyt onemocnění kvůli příchodu uprchlíků z Ukrajiny.
Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. "To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ vysvětluje kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze Pavel Jansa.
"Onemocnění plicní hypertenzí je relativně vzácné, a proto i lékaři tuto možnost zvažují až mezi posledními. Může se stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější," upozorňuje lékař.
Plicní hypertenzi dokáže odhalit mimo jiné ultrazvuk srdce. Nejčastěji lékaři tuto nemoc diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Může mít ovšem i celou řadu dalších příčin. "V centru našeho zájmu se v posledních letech ocitá zejména plicní arteriální hypertenze a chronická tromboembolická plicní hypertenze vznikající po plicní embolii. Především díky významným pokrokům v léčbě jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc," vysvětluje Jansa.
Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně tisícovka pacientů, každý rok jich zhruba 150 přibude. Podle odhadů lékařů několik tisíc dalších lidí o své diagnóze vůbec neví.
V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.
Podle Mileny Kaftanové ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí dává včasné zahájení léčby pacientům šanci na delší a kvalitnější život. "I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemoci, velmi důležitá. V letošním roce Světový den plicní hypertenze podpoříme výstupem na Petřínskou rozhlednu. Symbolicky tak věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí," říká.
Na nemoc 5. května v Praze upozorní modře nasvícená budova ministerstva zdravotnictví, rozzáří se ale také Tančící dům. V Brně zmodrá budova Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA, v Olomouci pak budova radnice a sloup Nejsvětější trojice na Horním náměstí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz