Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka země Sanna Marinová ve čtvrtek dopoledne oznámili, že je nezbytné, aby se Finsko stalo co nejdříve členem NATO. Po Finsku bude pravděpodobně následovat i Švédsko. Finsko tím reaguje na napjaté vztahy s Ruskem, které se vyostřují už od anexe Krymu.
S tím, jak se zostřují vztahy mezi Ruskem a Evropou, začínají některé evropské země cítit stále silnější potřebu stát se členem NATO. Ve čtvrtek tento záměr oficiálně oznámilo Finsko.
Stalo se tak poté, co zemi navštívil britský premiér Boris Johnson, který zemi přislíbil armádní podporu v případě nouze.
Za odhodláním Finska vstoupit do NATO stojí stále se vyostřující vztahy s Ruskem. Novináři se prezidenta Sauliho Niinistöa ptali, zda se neobává, že si Rusko tento záměr vyloží jako provokaci.
Podle prezidenta může za toto jeho rozhodnutí především sám Vladimir Putin. "Moje odpověď by byla. Můžeš za to ty sám, podívej se do zrcadla," nechal se slyšet finský prezident.
Představa Finska v NATO Rusko rozzuřila. Hrozí vojenskou odvetou:
Finská vláda zveřejnila toto rozhodnutí také na svém twitterovém účtu. "Během letošního jara proběhla důležitá diskuse o možném členství Finska v NATO. Byl potřeba čas, aby Parlament a celá společnost zaujaly stanovisko k této záležitosti," stojí v úvodu vyjádření vlády.
Joint statement by the President of the Republic and Prime Minister of Finland on Finland's NATO membership:https://t.co/0xJ9OE70Cw@TPKanslia I @niinisto I @MarinSanna pic.twitter.com/ZviOgZ6v1n
— Finnish Government (@FinGovernment) May 12, 2022
Předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek varovala, že Rusko je "nejpřímější hrozbou" pro mezinárodní pořádek kvůli jeho "barbarské válce na Ukrajině."
Čeští vojáci NATO cvičí na Slovensku, potřebují znát terén. Podívejte se na video:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz