České školství se potýká s mnoha problémy. V první řadě je potřeba vyřešit nedostatečné kapacity některých škol a zajistit vzdělávání i pro děti ukrajinských uprchlíků. Současně se ale pracuje i na změnách rámcových vzdělávacích programů, které mají za cíl zefektivnit výuku také z dlouhodobého hlediska. Návrh změn by mohl být hotový příští rok, řekl v úterní Snídani s Novou ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
Česko už přijalo více než 130 tisíc ukrajinských dětí různých věkových kategorií. Kolik z nich ale reálně od září nastoupí do škol, zůstává nejasné. Odhadem se podle ministra Balaše ke vzdělávání mohlo přihlásit zhruba 70 procent registrovaných dětských migrantů ve školním věku, přesnější čísla poskytnou ale až další dny. Ještě je příliš brzy na to, vycházet z výsledků zápisů do škol.
Resort nyní řeší i další aktuální problémy, jako jsou třeba plné kapacity jednotlivých vzdělávacích zařízení. Připravit se ministr chce také na případnou další vlnu covidu. Ačkoliv se funkce chopil těsně před prázdninami, pracuje také na nové školské reformě, která by mohla být hotová v řádech měsíců.
Na úpravách rámcových vzdělávacích programů už se začíná pracovat. "Už jsou základní teze a odborné skupiny nyní budou zpracovávat jednotlivé předměty. Myslím, že to bude trvat rok. A ten další už bychom to měli implementovat v praxi," upřesnil Balaš.
Rámcové vzdělávací programy by se mohly inspirovat finským modelem. Ministr ocenil zejména způsob, jakým se žáci v severské zemi učí jazyky, líbí se mu hlavně provázanost s jinými předměty, díky které studenti dokážou naučenou látku lépe vstřebat.
"Máme ohromný rozsah výuky, student musí načerpat příliš mnoho znalostí a nemá čas je dál rozvíjet, takže můžeme trochu ubrat z množství informací, které student dostává, a snažit se, aby informace, které má, dokázal aplikovat v praxi," nastínil ministr, jakým směrem by se měla výuka v následujících letech ubírat.
Během rozhovoru došlo i na kontroverzní téma omezování či úplného zrušení víceletých gymnázií. Ministr znovu zopakoval, že není příznivcem tohoto způsobu výuky. Na otázku úplného zrušení víceletých gymnázií ale odpovídal vyhýbavě. "Všichni mi podsouvají, že chci rušit víceletá gymnázia. Tak to úplně není, myslím si, že o tom není řeč," vysvětlil. A dodal, že původně byla víceletá gymnázia otevírána pro možná "pět procent nejnadanějších dětí, aby nebyly brzděny", nyní ale podle něj představují spíše jakousi "společenskou prestiž rodičů".
Omezit funkci víceletých gymnázií má lepší a kvalitnější styl výuky na druhém stupni základních škol. V ideálním scénáři by pak rodiče "neměli důvod děti na víceletá gymnázia posílat".
Ani v tomto ohledu by však ministrovi nevadilo hledat inspiraci na severu Evropy. "Máme model, vzor, kterého bychom možná rádi dosáhli. To je finský vzdělávací systém, kde žádná víceletá gymnázia nejsou. Všechna tvrdá data tvrdí, že Finsko má nejlepší vzdělávací model v Evropě," uvedl.
Rušení víceletých gymnázií Čechy rozdělilo na dva tábory. Stále však převažuje názor, že by měl tento způsob vzdělávání zůstat zachován, jak vyplývá i z ankety v předchozím článku na toto téma. Proti zrušení se vymezilo přes 1 370 čtenářů TN.cz, pro bylo pouhých 376.
Na celý rozhovor s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN) se podívejte zde:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz