Zajímavosti

Přelom ve vědě. Výzkumníci vypěstovali první umělé embryo bez spermie i vajíčka

Přelom ve vědě. Výzkumníci vypěstovali první umělé embryo bez spermie i vajíčka
Myší embryo vypěstované uměle v laboratoři Zdroj: Zveřejněno Weizmannovým institutem věd

Vědci nás zřejmě nikdy nepřestanou překvapovat. Těm z Weizmannova institutu věd se podařil přelomový počin. V laboratoři vytvořili první embryo bez spermie, vajíčka a oplodnění a při výzkumu použili kmenové buňky myší. Tento úspěch může znamenat zásadní změnu nejen pro lidi, ale i pro zvířata.

Zásluhu na zcela prvním umělém embryu na světě mají vědci z izraelského Weizmannova institutu věd, který o přelomovém počinu informoval v tiskové zprávě. Embryo bylo vytvořené výhradně z kmenových buněk myší bez použití vajíčka a spermie a mimo dělohu.

Kmenové buňky kultivovali v Petriho misce a vypěstovaná embrya se standardně vyvíjela až do osmého dne. Myši jsou přitom březí 20 dní, zárodky se tak dostaly do téměř poloviny celého vývojového cyklu. V poslední fázi už měla embrya základy orgánů včetně bijícího srdce, krevního oběhu, mozku, nervové soustavy a trávicí soustavy. Tyto orgány navíc vykazovaly všechny známky funkčnosti.

Související obsah

​Nutno podotknout, že naprostá většina kmenových buněk se nevyvinula správně. Zhruba půl procenta, tedy 50 z přibližně 10 000, se dokázalo dostat až do fáze embrya. Mimo něj se navíc začala tvořit placenta. A průběh byl stejný jako u přirozeného embrya.

Úspěch vědců může mít mimořádný přínos. Do značné míry by například mohl obejít technické i etické problémy spojené s používáním přirozených embryí při výzkumu. Některé experimenty jsou v současnosti neproveditelné, protože by vyžadovaly tisíce embryí. Kmenové buňky myší jich ale v laboratoři mohou zajistit miliony.

"Z této práce a jejích výsledků jsme opravdu nadšení," řekl molekulární genetik a hlavní autor studie Jacob Hanna. Výzkumníci se domnívají, že výsledky jejich studie by mohly také omezit pokusy na zvířatech a připravit půdu pro nové zdroje buněk a tkání pro transplantace u lidí. Například kožní buňky pacienta s leukémií by mohly být potenciálně přeměněny na kmenové buňky kostní dřeně. Ty by pak posloužily k léčbě jeho onemocnění.

Související obsah

​"Až dosud se ve většině výzkumů specializované buňky často vytvářely obtížně nebo s odchylkami. Měly tendenci tvořit změť namísto strukturované tkáně vhodné k transplantaci. Nám se podařilo tyto překážky překonat využitím samoorganizačního potenciálu, který byl zakódován v kmenových buňkách," pochvaluje si Hanna.

"Naším úkolem je pochopit, jak kmenové buňky vědí, co mají dělat. Jak se samy sestavují do orgánů a nacházejí cestu na svá určená místa uvnitř embrya. A protože náš model je na rozdíl od dělohy průhledný, může být užitečný při zkoumání vrozených a implantačních vad lidských embryí," dodal Hanna. Studie byla tento týden publikovaná v odborném časopise Cell.

Umělá inteligence má pomáhat při umělém oplodnění. Podívejte se na reportáž z ledna minulého roku:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz