Ekonomika

Zvoní našim úsporám umíráček? Experti zhodnotili dopad válečné daně na Čechy

Zvoní našim úsporám umíráček? Experti zhodnotili dopad válečné daně na Čechy
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: Profimedia

Vláda Petra Fialy (ODS) připravuje mimořádné zdanění z neočekávaného zisku. Nejčastěji se mluví o bankách a energetických společnostech. Vláda si od mimořádných daní slibuje desítky miliard korun. Nehrozí pak ale, že je následně bude lít do kapes lidem, od nichž si je na dražších službách zase vezmou zpět více zdaněné společnosti?

Wind fall tax, válečná daň, mimořádné zdanění. Všechny tyto výrazy se v poslední době objevily v souvislosti s energetickou a ekonomickou krizí. Má se jednat o jednorázové zdanění "neočekávaných" zisků.

"Na úrovni vlády zvažujeme, že bychom takovou mimořádnou daň zavedli v okamžiku, kdy mají firmy mimořádné zisky nikoliv kvůli lepším službám, produktům či více zákazníkům, ale z důvodu vnějších okolností. To není sektorová daň," vysvětlil pro CNN Prima News ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Týkat se to má například bank či ČEZu. Válečná daň by měla vynést asi 60 miliard korun.

Související obsah

Dopady na obyvatelstvo

Logicky se tak objevují obavy, aby si peníze na mimořádné daně zase společnosti nevzaly od lidí zpět na dražších službách. Redakce TN.cz proto oslovila dva ekonomy s dotazem, jaký bude mít případné mimořádné zdanění dopad na lidi.

"Zdražení a dopad na české obyvatele by mohl nastat, pokud by ta daň byla ve formě standardní sektorové daně. Pokud by ale byla nastavená z mimořádných zisků, tak už tu daň nelze promítnout do minulých cen. Mezi bankami je konkurence dostatečně velká na to, aby všichni svorně nezvedli poplatky a nesebrali si to na lidech. Domníváme se i ze zkušeností ze zahraničí, že k lidem je více citlivější mimořádná než sektorová daň," okomentoval ekonom fakturační společnosti Roger Dominika Stroukal.

Sektorová daň je daň, která zatěžuje výhradně určitou skupinu podniků. "Většinou se jedná o finanční trhy, vodárenství, energetiku, telekomunikace nebo hospodaření s odpady. Těm je zavedena zvláštní sazba daně z příjmu právnických osob. Tato odvětví jsou regulovaná a existuje zde přirozený monopol," vysvětlil majitel účetní firmy Účetnictví Zemánek Michal Zemánek.

Dopady ale podle Stroukala zcela vyloučit nelze: "Trh není dokonale konkurenční, takže nějaký prostor to přesunout na spotřebitele tam vždycky je, u mimořádných daní je ale ten prostor menší než u těch standardních."

Související obsah

​Stát by měl u válečné daně, kterou analytička pracovního trhu Linda Kunertová považuje za přebrandovanou sektorovou daň, především zaručit, že bude jednorázová či časově omezená, jestliže chce zamezit riziku jejího promítnutí do cen. 

"Zdaněné společnosti by ji takhle měli zaplatit mimořádně jen jednou a její přenesení na obyvatelstvo je méně pravděpodobné, jelikož v dlouhodobém hledisku firmám náklady nestoupnou. V zásadě by nebylo vůbec špatné mít tuto daň i dlouhodoběji, ale v tom případě by musel stát vynaložit daleko větší úsilí k tomu, aby společnosti z těchto sektorů nenavýšily ceny, což nejspíš v kapacitě současného českého aparátu bohužel není," dodala Kunertová.

Jestli takto vybrané peníze nakonec Čechům pomohou, či jim uškodí, záleží do velké míry hlavně na tom, jak s nimi stát naloží, prohlásila Kunertová. "Je důležité, aby šly na zacílení podpory nízkopříjmovým domácnostem a nebyly rozdány plošně. Prozatím nám stát jako řešení současné cenové krize nabídnul jen procesí krátkodobých plošných opatření, které ve výsledku přiživují inflaci a nikomu konkrétnímu nutně neulevují."

Související obsah

Kritika i vhodnost válečné daně

Se zavedením válečné daně Stroukal nesouhlasí. "Je to blbost, není to nic rozumného. Je to ale odolnější vůči politickým rozhodnutím. Nemusíme se spoléhat na slib politiků, že letos banky zdaní a příští rok ne. To by žádný politik příští rok nezrušil," poznamenal.

Podle Stroukala, který je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), by nastavení mimořádné daně mělo být imunní vůči politickým náladám: "Parametry mají být nastavené tak, že v momentě, kdy ta mimořádnost skončí, tak se ta daň zruší sama. Nic podobného jsme tady v minulosti neměli."

Společnosti kvůli mimořádné dani z Česka asi neodejdou, ale podnikatelské prostředí se ovšem nějakým způsobem zhorší, poznamenal Stroukal. "Mě spíše mrzí, že v té debatě to vypadá, jako kdyby zisky energetických společností nebo bank byly zisky šéfa banky nebo úzkého okruhu lidí. Většinou jsou to ale veřejně obchodované společnosti, do kterých má zainvestováno spousta drobných investorů, kteří drží akcie, a říkat tomu zisku mimořádný nebo náhodný mi nepřijde fér," doplnil.

Související obsah

​"Obecně je v momentech krize vždy potřeba redistribuovat finanční rizika od těch, které z ní tratí minimálně (či z ní naopak ještě těží) směrem k těm, na něž tíha krize dopadne drtivěji. V praxi je rozhodně vhodné podobné zdanění zvažovat v případě firem, kterým se v krizových časech zvyšují zisky a jejich ekonomická aktivita zároveň negativně ovlivňuje společnost a životní prostředí, takže třeba těžařské společnosti a tak dále," okomentovala Kunertová.

Kriticky se ale vyjádřila k označení daně za válečnou. "Česká republika neválčí s ničím jiným než s rostoucími cenami, a použití takhle dramatického pojmenování pro relativně standardní daňovou politiku (v angličtině wind fall tax) dle mého názoru akorát negativně přiživuje spotřební chování lidí a tedy ve výsledku zhmotňuje pravděpodobnost ekonomické krize. Inflace je z velké části tvořena také inflačním očekáváním, které je v rukách nás všech: politiků, bankéřů, ale i samotných obyvatel."

Vláda uvažuje o snížení nebo zrušení státní podpory stavebního spoření:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz