Myslivci pozorují úbytek bažantů, zajíců i koroptví už několik let. V pořadu Do lesa se o tomto tématu bavili odborníci, kteří se problematiku snaží aktivně řešit v české přírodě.
Úbytek hmyzu a ptactva v naší přírodě je jedno z horkých témat posledních let. Myslivce a milovníky přírody trápí nejvíc nezadržitelný úbytek bažantů, zajíců a koroptví. "Životní prostředí se mění a s těmi změnami se mění paradoxně i početní stavy drobné zvěře," nastínil Petr Marada, docent z Mendelovy univerzity v Brně.
Vliv na to má například i zemědělské hospodaření. "Zajíc polní preferuje místa s vysokou druhovou pestrostí pěstovaných plodin. Co mu přesně chybí, zkoumáme, už nyní ale můžeme říct, že s tím souvisí například i srážky s dopravními prostředky, nemoci nebo predátoři," řekl Jan Cukor za Fakultu lesnickou a dřevařskou z ČZU.
Koroptve začaly mizet v 60. letech minulého století. "Pokles početnosti neustále pokračuje. Koroptev je vázána na živočišnou potravu, tedy na hmyz, zejména první tři týdny po vyklubání. Tím, jak se ta krajina stává homogenní, je více chemizovaná a dochází ke změnám v zemědělství, tak mizí i hmyz. A tím pádem nám klesá reprodukční potenciál koroptví," doplnil Cukor.
Myslivci si problémy intenzivního zemědělského hospodaření a pokles populace drobné zvěře uvědomují. Do přírody proto vypouštějí koroptve a zajíce. "Za minulý rok bylo vypuštěno 1 110 zajíců a 1 856 koroptví," uvedl myslivec Tomáš Zíka z krajského úřadu Středočeského kraje.
V Česku funguje několik středisek, která zajíce odchovávají a pak vypouští. Vypouštění drobné zvěře ale má smysl pouze tam, kde má vhodné prostředí pro život. "Agrární krajina po sklizni neposkytuje zvěři téměř žádný úkryt ani potravu. Proto jsme založili cílené plochy pro zvěř, které tento deficit kompenzují. Snažíme se podporovat slunečnici, máme pak směsky, přibližně 20 plodin, které poskytují pro zvířata výborné podmínky," doplnil Cukor.
Aby se do krajiny vrátil život, je potřeba ji připravovat na klimatickou změnu, zadržovat v ní vodu a udržovat v ní biodiverzitu. "Zemědělci by měli minimalizovat chemii a více dbát na to, že polní kultury budou chránit přirození predátoři škůdců. Koroptev i bažant jsou významní ve sběru právě škodlivého hmyzu, kterého se zemědělství zbavuje insekticidy a přípravky, které kontaminují jednotlivé složky životního prostředí," uzavřel Marada.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz