Za problémy s dýcháním nemusí být pouze postcovidový syndrom. Lékaři varují před jeho záměnou se závažnou plicní chorobou. Právě s ní se v poslední době v ordinacích setkávají.
Přestože v poslední době hrál koronavirus prim mezi nemocemi, ty ostatní nezmizely. Lékaři se v posledních dvou letech naopak setkávali s pacienty, u kterých se zaměnila závažná plicní choroba, jakou je například idiopatická plicní fibróza (IPF), s postcovidovým syndromem.
"Bohužel máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou 'postcovidový syndrom', ale přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem," přiblížila předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) Martina Šterclová.
Podle pneumologů je potřeba pacienta, který přijde k lékaři s dýchacími potížemi, pořádně vyšetřit. "Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy. Právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní," apeluje Šterclová.
IPF poškozuje plicní sklípky a mění jemnou tkáň na husté vazivo. Právě proto plíce tuhnou a jizví se. Ubývá plochy na dýchání a nemocným nestačí kyslík ani ve chvíli, kdy jsou v klidu. Nejčastějším projevem onemocnění je dušnost a kašel. Pacienti mívají dle odborníků často i paličkovité prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček.
Bez včasné léčby lidé přežívají maximálně pět let. Zpomalit proces devastace plic a prodloužit život o více než polovinu umí antifibrotická léčba. V České republice pomáhá přibližně 800 lidem s IPF.
Přesné příčiny vzniku tohoto onemocnění však lékaři neznají. Může mezi ně patřit genetika i další vlivy, například znečištěné prostředí nebo kouření. Pneumologové tak od začátku koronavirové pandemie stále zkoumají vliv prodělání covidu-19 na vznik fibróz.
"U nás sledujeme přibližně 1 800 pacientů s postcovidovým syndromem. Přibližně jedno až dvě procenta z nich mají určité fibrotické změny na plicích, ale zatím nevíme, zda postupně nevymizí. Na to ještě uplynula příliš krátká doba, přesnější data bychom měli mít na podzim," sdělil přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek.
Experti předpokládají, že fibrotické změny po covidu-19 se budou u řady postižených postupně hojit, na rozdíl od IPF, kde je tomu spíše naopak. "U každého pacienta nesporně pomáhá rehabilitace," nastínil Koblížek.
Jednou z dalších možností, jak léčit IPF, je transplantace plic. "Transplantace je dobře zavedenou léčebnou metodou a jistě je namístě zamyslet se nad touto možností u řady pacientů s plicními fibrózami a jinými závažnými onemocněními plic," uzavřela Šterclová.
I měsíce po prodělání covidu-19 mohou mít lidé zdravotní potíže. Podívejte se na reportáž:
