Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na příměří, které platí od úterních sedmi hodin ráno středoevropského času. Tomu však předcházelo intenzivní ostřelování ze strany Ázerbájdžánu v noci na úterý, jenž si vyžádalo nejméně 49 mrtvých. Údajně mělo jít o reakci na arménskou rozsáhlou diverzní akci.
Arménské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na úterý opět propukly boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem. "Krátce po půlnoci zahájily jednotky ázerbájdžánských ozbrojených sil intenzivní ostřelování arménských pozic ve směru na Goris, Sotk a Džermuk. Nepřítel používá také drony a děla," uvedlo podle agentury Armenpress ministerstvo.
Ázerbájdžán se však brání, že noční konflikt odstartovala Arménie. "Podle informací ázerbájdžánského ministerstva obrany umístily sabotážní skupiny arménských ozbrojených sil nášlapné miny mezi pozice našich jednotek. Využily přitom hornatého reliéfu a údolních propastí," cituje agentura Azertac prohlášení ázerbájdžánského ministerstva zahraničí.
Do celé záležitosti se následně vložilo ruské ministerstvo zahraničí, které vyzvalo obě strany, aby se zdržely další eskalace konfliktu. "Od arménského vedení jsme přijali výzvu k pomoci při řešení situace. Očekáváme, že dohoda o příměří, kterou vyjednala Ruská federace a která má vstoupit v platnost 13. září od devíti hodin moskevského času, bude v plném rozsahu splněna," uvedlo ministerstvo. Informoval o tom web CNN.
Útoky se podle agentury Reuters odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již od konce 80. let minulého století předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou sporného území.
Podívejte se na reportáž TV Nova (3/2022):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz