Dva svetry budou málo. Modely naznačují tuhou zimu, hrozí i arktické mrazy

Filip Pultar

12. 10. 2022, 21:00

Blíží se zimní období a kvůli energetické krizi a stoupajícím nákladům na topení TV Nova zjišťovala, jaké nás čeká počasí. A prognóza příliš optimistická není. Podle meteorologů bude zima poměrně tuhá. Dokonce předpovídají, že může dojít k narušení takzvaného polárního víru a tím pádem mohou přijít četné arktické dny s teplotami pod mínus 10 stupňů Celsia.

Evidentně šetříme už teď. Během chladného září jsme spotřebovali o 28 procent méně plynu než loni a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) tvrdí, že plyn v zimě nedojde. "Úspory spolu s nadprůměrně zaplněnými zásobníky a s tím, jak se nám podařilo získat podíl na kapacitě plovoucího terminálu v Nizozemsku, nám pomohou zajistit dostatek plynu na tuto topnou sezonu i bez dodávek z Ruska," vyjádřil se Síkela.

Jako naschvál nám ale zřejmě nepomůže počasí. Meteomodely totiž ukazují, že počasí v Evropě ovlivní narušení severního polárního víru. V takovém případě se arktický vzduch nebude držet jen u severního pólu, ale pronikne i k nám. "Může se v průběhu zimního období rozpadat a přinášet arktické dny, kdy nejvyšší odpolední teploty nebudou stoupat přes mínus deset stupňů Celsia," varuje meteoroložka Dagmar Honsová.

Lidé, kteří využívají sluneční energii, si v zimě také příliš nepomohou. I když při nízkých teplotách stoupá účinnost fotovoltaického panelu, kvůli menšímu přísunu světla v zimních měsících vyrobí jen zhruba 20 procent energie.

Související obsah

08:58

Vláda stanovila zastropování cen energií. Opatření platí pro všechny domácnosti

5. 10. 2022 Kateřina Kotyzová K. KOTYZOVÁ

​Zájem stoupá také o větrnou energii, ta ale zatím pokrývá jen procento výroby u nás. "Každý týden mi někdo volá. Chtějí postavit, ať už velkou, nebo malou," prozradil vedoucí provozu větrných elektráren Petr Hradil.

I u nás prý fouká natolik, že mít svůj větrník by peněžence výrazně pomohlo. Jenže schvalovací proces trvá dlouhá léta, a tak už dva roky u nás žádný nový větrník nevyrostl. Přitom jeden takový by dokázal elektřinou zásobit až tři tisíce lidí.

I když za okny bude nejspíš krutá zima, nejde to doma zvládnout bez čerstvého vzduchu. "Větrat rychle, nejlépe průvan a intenzivně, pak neztratíme tolik tepla a rychle se dům zase vyhřeje od teplých okolních konstrukcí," radí odborník na vzduchotěsnost domů Martin Šauer.

Nevětrat totiž znamená ideální podmínky pro vznik plísní a nemocí. A to vědí i ve školách. Podle vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není vyloučené, že děti školou povinné budou mít v zimě kvůli energetické krizi nejen vánoční a jarní prázdniny, ale i tzv. uhelné.

V nejbližší době se průniku arktického vzduchu do střední Evropy obávat nemusíme:

​