Domácí

Je to katastrofa. Někteří poslanci kritizují přímou volbu prezidenta

Je to katastrofa. Někteří poslanci kritizují přímou volbu prezidenta
Pražský hrad | Zdroj: Profimedia

Už příští týden se dozvíme jméno nového prezidenta. Jde o třetí přímou volbu hlavy státu v historii České republiky. Podle některých zákonodárců i poslanců ale přímá volba rozděluje společnost.

Prezidenta volí lidé v Česku od roku 2011. Řada poslanců, kteří tehdy na konci roku změnu způsobu volby hlavy státu schválili, dnes tohoto kroku litují. 

"Je to naprostá katastrofa. Lidé mají od nového prezidenta očekávání, která nemůže nikdy splnit. Způsobují to mimo jiné vyhrocené předvolební kampaně a debaty," říká TN.cz jeden z hlavních kritiků přímé volby prezidenta a dlouholetý poslanec Marek Benda (ODS). 

"Dlouhodobě říkám, že přímá volba byla mou největší politickou chybou, kterou jsem udělal. Vytváří naprosto nesplnitelná očekávání. Ve volebních kampaních se vůbec nemluví o pravomocích, které má prezident, ale o věcech, které s nimi vůbec nesouvisí," vysvětluje Benda.

Související obsah

"Někteří lidé mají falešná očekávání, že se s novým prezidentem něco změní v politice, ale ono k tomu ani nemůže dojít. Vláda bude vládnout dál a bez ohledu na to, jaký bude příští prezident," upozorňuje Benda.

A připomíná, že prezident, který vzejde z přímé volby, si myslí, že má silnější mandát, než ten, kterého dříve volily na společné schůzi členové obou komor parlamentu. A také může vládě více mluvit do její práce. "Říká se ale, že je lepší jeden špatný generál, než dva dobří, protože má být jen jeden šéf, a tím je předseda vlády," vysvětluje Benda. Ten je člen politické strany, ze které pochází i současný premiér Petr Fiala.

Související obsah

Podle poslance Jana Bartošky z KDU-ČSL má každý způsob volby svá pro i proti. "Co se týká Ústavy, tak přímá volba způsobila velký kotrmelec, ale nevidím dostatečnou politickou vůli ke změně," vysvětluje Bartošek.

U přímé volby prezidenta už zůstaneme podle zákonodárce Matěje Ondřeje Havla (TOP 09). "Nastoupí teprve druhý přímo volený prezident. Já osobně jsem zastáncem, aby hlava státu raději vzešla ze společné schůze Sněmovny a Senátu, ale nedomnívám se, že je teď důvod, abychom usilovali o změnu," domnívá se Havel.

Vyhraněný názor na formu volby hlavy státu nemá zákonodárce Jan Berki (STAN). "Nepatřím k vyhraněným zastáncům současného způsobu a nejsem ani pro změnu způsobu výběru prezidenta," říká Berki.

Související obsah

​Dlouhodobým kritikem přímé volby je politolog Tomáš Lebeda. "Její nevýhody se dají ilustrovat na posledních deseti letech. Prezident, který vzejde z hlasování občanů, se cítí být dostatečně silný, aby vykonával některé pravomoci, které mu Ústava ani nedává," uvádí politolog.

S názory politologů, že přímá volba hlavy státu rozděluje společnost, souhlasí poslanec Jakub Michálek (Piráti). "Ale už bych to nechal tak, jak to je. K rozdělení společnosti nevede princip hlasování občanů. Problém je, jak někteří kandidáti vedou nebo vedou kampaň," upozorňuje Michálek.

​U přímé volby by zůstal rovněž poslanec Patrik Nacher (ANO). "Já ji podporuji dlouhodobě a nehodlám na tom nic měnit. Oba finalisté prezidentské volby dostali okolo dvou milionů hlasů. Jen proto, že lidé mají na kandidáty různé názory, není důvodem ke změně. Občané převzali odpovědnost za výběr hlavy státu a to je v pořádku," uvádí Nacher. "Přímo volený prezident vyvažuje moc Sněmovny, Senátu a vlády. Společnosti by byla rozdělená i bez něj," dodává. 

Zastáncem současného stavu je též Jan Hrnčíř z SPD. "I na volební účasti je vidět, že tyto volby lidé berou velmi vážně a to je dobře, vysvětluje Hrnčíř.  

 Předvolební prezidentská kampaň se vyostřuje:

TN.cz

K tématu Domácí

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz