Jak to bude s důchody? Lidé žijí v nejistotě. Minulý týden média informovala, že se věková hranice pro odchody do důchodu možná posune na 68 let, ale změna se bude týkat těch, kteří budou na zasloužilý odpočinek odcházet až v roce 2034.
Deník Právo uvedl, že tuto variantu zvažuje jako jednu z více možností Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), další zdroj citoval šéfa resortu práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který uvedl, že hranice 68 let není definitivní. Podle jiných informací se změny budou týkat lidí od data narození 1973 a mladších.
"Reforma důchodů už je připravená, má různé varianty, které se nyní musejí prodiskutovat ve vládní koalici. To teď bude trvat asi měsíc,“ vysvětluje pro TN.cz mluvčí MPSV Eva Davidová.
Žádné detaily nechtěla prozradit ani předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, která je součástí vládní pětikoalice. "Vzhledem k tomu, že prozatím není finální návrh, by bylo předčasné na váš dotaz odpovídat," reagovala politička vyhýbavě. O moc sdílnější nebyl ani ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). "Změny v důchodech jsou téma pro jednání odborných skupin v rámci koalice, ale určitě je potřeba začít. Nechceme být jako předešlé vlády, které 20 let o nutnosti změn jen mluvily," říká Rakušan.
Když už promluví, tak se politici s nutností změn v oblasti vyplácení důchodů často odvolávají na návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), která je poradním orgánem kabinetu Petra Fialy (ODS).
Člen NERVu, ekonom Dominik Stroukal redakci TN.cz vysvětlil, že konkrétně například věkovou hranici 68 let s kolegy vládě nenavrhovali. "My za NERV připravili k důchodové reformě několik bodů, o důchodovou reformu se ale nejedná. Jde spíše o úpravu parametrů a o některé jednoduché kroky. A upozornili jsme, kudy by mohla jít cesta k udržitelnosti důchodového systému včetně věku odchodu do důchodu. Jak to ale nakonec bude, je věcí politiků." vysvětluje Stroukal.
A přichází s příkladem, jak politici (ne)berou doporučení NERVu vážně. Od září minulého roku je možné podávat žádosti o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě (takzvané výchovné). Na přilepšení k důchodu o 500 korun má od letošního roku nárok rodič, který o dítě pečoval. "My jsme přitom vládě doporučovali, aby výchovné nedávali, a teď doporučujeme, aby se důchody alespoň nevalorizovaly," uvádí ekonom.
"Na věk odchodu do důchodu se ale podívat musíme, také říkáme, že bychom neměli otevírát Pandořinu skříňku s náročnými profesemi, které by mohly získat nárok na předčasný důchod," upozorňuje Stroukal.
Ten považuje za velký problém postoj státu k práci při důchodu. "Ta by neměla být trestaná tak jako nyní, ale spíše odměnovaná. Ve výsledku to vypadá tak, že lidé odcházejí do penze prvním dnem, kdy na to mají nárok," říká člen NERVu. Kdyby se to tak masivně nedělo, systém penzí, který stále více zatěžuje stárnutí populace, by tak velký problém neměl.
Senioři mohou žádat o dotace v programu Nová zelená úsporám. Pomůže jim to v krizi:
