Útěk díky Wintonovi, boj v RAF. Poslední Čech, který za války létal v Anglii, slaví 99. narozeniny

Lukáš Skládal, Natálie Vašková

Aktualizováno 20:46, 2. 5. 2023 2. 5. 2023, 10:42

Krásné 99. narozeniny slaví poslední žijící československý letec, který se v řadách britského Královského letectva zapojil do bojů proti nacistickému Německu. Do Británie přitom zamířil ještě jako chlapec. Byl totiž jedním z takzvaných Wintonových dětí.

Poslední žijící Čech, který za druhé světové války létal v uniformě britského Královského letectva (RAF), Jiří Pavel Kafka slaví v úterý 99. narozeniny. Sloužil jako radista a střelec u československé 311. bombardovací perutě. O životním jubileu válečného veterána informovalo na twitteru ministerstvo obrany.

Zobrazit všechny fotky (3)

Kafka se podle projektu Paměť národa vydal do Británie už v červnu roku 1939, kdy mu bylo čerstvých 15 let. Jako chlapci židovského původu se mu totiž společně s bratrem podařilo z tehdejšího protektorátu Čechy a Morava odjet jedním z transportů, které organizoval Brit Nicholas Winton.

"V Německu jsme ani nesměli otevírat okna a teprve v Holandsku to začalo být příjemné, protože na nás čekaly na nádražích a nabízely nám tam dámy obložené chlebíčky, dortíky a tak dále," vzpomínal v rozhovoru pro TV Nova Kafka.

Do armády vstoupil v 18 letech v roce 1942 a následně byl vybrán právě mezi vojáky v modrých uniformách RAF. Sloužil hlavně jako operátor radaru, který byl tehdy moderním vynálezem. "Vybrali mě mezi jinými do letectva. Tam jsem se stal radistou a střelcem a časem jsem začal lítat. Jsme se naučili trochu střílet dokonce na vzduchem se pohybující terče, které za sebou táhly zase jiná letadla. To jsme si museli dávat pozor, abysme nesestřelili přátelské letadlo," popsal Kafka.

Související obsah

02:18

Zemřel Emil Boček, poslední z českých pilotů RAF z druhé světové války

25. 3. 2023 Roman Dolejský R. DOLEJSKÝ

"Palubní radiotelegrafista byl jedním z nejdůležitějších členů posádky každého bombardéru, i když jeho funkce postrádala ten lesk, jako měli piloti," dodává pak ředitel historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich.

"Tři sta jedenáctá peruť byla jedinou bombardovací perutí ze čtyř československých perutí ve Velké Británii. Zbylé tři byly stíhací. Od léta roku 1942 až do roku 1945 operovala nad Atlantikem. Jejím hlavním úkolem v tomto období bylo vyhledávání a ničení nepřátelských ponorek a hladinových plavidel. Většinu doby, kdy v peruti působil pan Kafka, létali její příslušníci na čtyřmotorových bombardérech Liberator," doplnil Rajlich.

"Většinou ty lety nebyly zdaleka tak napínavé, jak by si možná lidé představovali. Byla to delší několikahodinová cesta nad mořem. Nebezpečí, když jste tam nahoře, samozřejmě existovalo a my jsme si toho byli vědomi," dodal Kafka.

Související obsah

00:15

Letadlu krátce po startu začal hořet motor. Mohl za to střet s ptákem

24. 4. 2023 Hana Jelínková H. JELÍNKOVÁ

Po konci války se Kafka vrátil do Československa, kde se po letech opět setkal s maminkou, které se podařilo přežít ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Dlouho se doma ale nezdržel a ještě před komunistickým převratem odešel zpět do Británie. V šedesátých letech pak strávil i s rodinou také několik let v Izraeli. Z Anglie se do rodné Prahy vrátil až po sametové revoluci v roce 1990.

Celkem v řadách RAF sloužilo asi 2 500 Čechoslováků. Kolem 500 z nich při bojích zahynulo. Dnes žijí pouze dva. Kromě Jiřího Pavla Kafky je to ještě člen pozemního personálu – letecký meteorolog Jiří Mráz, který žije v USA.

V březnu zemřel poslední československý stíhací pilot, který za druhé světové války sloužil v RAF, Emil Boček: