Superbakterie jsou velkou výzvou pro současnou a budoucí medicínu. Spousta z nich se přitom nachází v nemocničním prostředí, kde se jimi mohou nakazit už tak oslabení pacienti. Velkou naději v tomto ohledu přinesli vědci z kalifornské univerzity, kteří testují vakcínu, jejíž jediná dávka dokáže ochránit před osmi různými druhy bakterií a hub.
Experimentální vakcínu vynalezl tým vědců z Univerzity Jižní Kalifornie a její potenciál představil ve studii publikované tento týden v odborném časopise Science Translational Medicine. Vakcínu výzkumníci navrhli tak, aby zabránila závažným infekcím, které mohou způsobit patogeny rezistentní vůči lékům.
Látku testovali na laboratorních myších a výsledky byly ohromující. Jediná dávka udělala z imunitního systému "neuvěřitelného Hulka" – poskytla myším rychlou ochranu před osmi různými druhy bakterií a hub, na které pacienti často mohou narazit mimo jiné v nemocničním prostředí.
"Je to systém včasného varování. Vakcína upozorňuje vojáky a zbraně imunitního systému, aktivuje je. 'Proboha, tady hrozí nebezpečí. Raději se proměním v Hulka.' Myslím, že když na vás číhají zlé superbakterie, chcete, aby na ně čekal Hulk, a ne doktor Banner, že?" řekl pro Univerzitu Jižní Kalifornie hlavní autor studie Brad Spellberg, který tím odkázal na komiksový příběh o vědci, který se měnil v nesmírně silnou zelenou bytost.
Patogeny, kterými se lidé mohou nakazit při pobytu v nemocnici, není radno brát na lehkou váhu. Jenom ve Spojených státech po takové nákaze zemře více než 90 tisíc lidí. V mnoha případech se jedná právě o tzv. superbakterie, jako je Staphylococcus aureas nebo Acinetobacter baumannii. Šíří se prostřednictvím kontaminovaných povrchů, jako jsou katetry nebo ventilátory, ale také z člověka na člověka.
Nejohroženější jsou pacienti na jednotkách intenzivní péče, kterým se takto může rozvinout infekce v ráně po operaci, v krvi, močových cestách nebo plicích. V současné době neexistují žádné schválené vakcíny, které by lidi ochránily před nejzávažnějšími infekcemi odolnými vůči antibiotikům.
"I kdyby takové vakcíny existovaly, muselo by jich být současně podáno více, aby chránily proti celé řadě mikrobů v nemocnicích," říká mikrobiolog a imunolog Brian Luna, který je jedním z autorů studie. V tom by experimentální vakcína vědeckého týmu z kalifornské univerzity mohla být přelomová.
Testovaná byla ve dvou na sobě nezávislých laboratořích a výsledky ukázaly, že ochrana začíná fungovat do 24 hodin po podání a vydrží až 28 dní. Druhá dávka pak může prodloužit dobu, po kterou chrání před rozvojem závažné infekce.
V současné době již začínají jednání s farmaceutickými firmami, které by mohly mít zájem o další vývoj vakcíny a následné klinické testy na lidech.
Za vývoj mRNA vakcíny proti covidu vědci dostali Nobelovu cenu (10/2023):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz