Vláda se s odboráři nedohodla na minimální mzdě. Hrozí další protesty

Lukáš Skládal, Ondřej Novotný

Aktualizováno 20:41, 4. 12. 2023 4. 12. 2023, 19:36

Zástupci odborů, vlády a zaměstnavatelů se sešli poprvé od stávky a masivních protestů v minulém týdnu. Hlavním tématem měla být výše minimálních mezd. Shodu ale účastníci jednání nenašli. Odboráři přitom už dříve naznačili, že výsledky schůzky určí další postup ve věci protivládních protestů.

Vláda se poprvé od protestů z minulého týdne sešla s odboráři a zaměstnavateli na tripartitě. Projednávali například změny ve školství a v dlouhodobém vzdělávání. Hlavním tématem podle odborářů ale byla výše minimální mzdy. Na jejím navýšení se s vládou neshodli.

"My jsme navrhli dvě varianty, jak vyřešit mechanismus stanovení minimální mzdy. Buďto její nastavení na výši 50 procent průměrné mzdy za pět let, kdy bychom zároveň zrušili zaručenou mzdu, anebo do pěti let zvýšit minimální mzdu na hodnotu 45 procent průměrné mzdy a ponechat mechanismus zaručené mzdy, ale s jejími úpravami, kdy by se snížil počet stupňů z osmi na čtyři," sdělil na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Související obsah

01:45

Tři scénáře budoucnosti. Odboráři řekli, jak si představují další protivládní kroky

28. 11. 2023 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

Na příští rok pak vláda navrhla růst o 1 600 korun. "Odbory požadovaly vyšší růst minimální mzdy, naopak zaměstnavatelé chtěli o něco nižší částku," dodal Jurečka s tím, že stejně jako v předchozích případech tak bude muset o výši minimální mzdy nakonec rozhodnout sama vláda. "Počítám s tím, že by to vláda projednala příští týden," doplnil.

"My jako zaměstnavatelé držíme stále stejnou pozici. Říkáme, že minimální mzda má růst tempem ostatních mezd," prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Minimální mzda by podle něj měla narůst asi o šest procent, tedy přibližně o tisíc korun. Doplnil ale, že v případě zrušení zaručené mzdy si dokáže představit vyšší růst.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula ocenil hlavně shodu, co se týče celoživotního vzdělávání zaměstnanců. "Poprvé za asi 15 let jsme se dostali v této věci o notný kus dál," uvedl s tím, že odbory jsou připraveny sehrát v této věci důležitou roli.

Související obsah

01:58

Učitelé ze svých požadavků nesleví. Jednat chtějí s celou pětikoalicí

3. 12. 2023 Zuzana Dumbrovská Z. DUMBROVSKÁ

Ohledně minimální mzdy už ale tak pozitivní nebyl. "Podle našeho soudu je situace opravdu vážná. Návrh pana ministra na minimální mzdu ve výši 18 900 Kč sice může vypadat opticky zajímavě, ale znamená reálný pokles minimální mzdy o 11 procent kupní síly v roce 2021," tvrdí. Minimální mzda by proto podle odborů měla být nejlépe na úrovni 21 165 Kč, přinejmenším pak 19 500 Kč.

"Lidé, kteří budou dostávat vládou navrženou minimální mzdu, se dostávají do situace, kdy budou pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce za rok 2023," řekl dále Středula a zdůraznil, že debata o tomto bodu nebyla klidná. Odboráři přitom minulý týden naznačili, že neshoda na tripartitě může vyústit v další protesty. "Já věřím, že vláda rozhodne v této věci pozitivně. Je to pro nás zásadní otázka. O dalších protestech případně rozhodnou orgány odborových svazů," dodal.

Na záznam z tiskové konference se podívejte zde: