Světovou válku může vyvolat nedostatek vody. Přes dvě miliardy lidí nemá co pít

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Pavlína Bronová

23. 3. 2024, 12:02

Na celém světě žije momentálně přes dvě miliardy lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě. To podle odborníků může vést ke zhoršování stávajících konfliktů a vzniku nových, včetně celosvětového. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou v pátek zveřejnila Organizace spojených národů (OSN) na světový den vody, jehož letošním tématem je "Voda pro mír".

Na světový den vody vydal portál UNESCO, specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti, novou tiskovou zprávu. V té upozornila na to, že na celém světě stále nemá přístup k bezpečně ošetřené pitné vodě přibližně 2,2 miliardy lidí, k bezpečné hygieně poté dokonce až 3,5 miliardy.

Cílem tiskové zprávy je upozornit na to, že napětí kvůli nedostatku vody celosvětově zhoršuje konflikty. "Voda podporuje prosperitu prostřednictvím zdraví, vzdělání, potravinové a energetické bezpečnosti, zaměstnanosti, udržitelných ekosystémů a spravedlivé sdílení těchto výhod podporuje mír," řekl pro web ABC News Richard Connor, šéfredaktor Světové zprávy o rozvoji vody při OSN.

Nedostatek vody podle něj aktuálně ovlivňuje nejen války, ale i například epidemie nebo růst inflace. Roste i hrozba celosvětového konfliktu. "Násilné konflikty, epidemie, globální oteplování, hyperinflace, masová migrace a další krize jsou ovlivněny vodou," zdůraznil.

Související obsah

01:47

Meteorologové zpřesnili letní předpověď. Bude to ještě horší, než se čekalo

22. 3. 2024 Kateřina Herodesová K. HERODESOVÁ

Conor také poukázal na Rámcovou dohodu o povodí řeky Sávy, kterou v roce 2002 podepsala Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Slovinsko. Ta je podle něj pro stabilitu v tamním regionu klíčová a další země by si z ní měli brát příklad. "Stala se klíčovou hybnou silou stability v regionu a nyní slouží jako příklad osvědčených postupů pro ostatní regiony světa," uvedl.

Ze zprávy vyplývá, že například Čadské jezero v Africe se za posledních 60 let zmenšilo dokonce o 90 procent. To prý vede k ekonomickým a bezpečnostním problémům v Kamerunu, Čadu, Středoafrickou republiku, Libyi, Niger a Nigérii.

Nejzranitelnější jsou podle něj chudí lidé, pro které má nedostatek vody nejzávažnější následky. V rozvojových zemích musí například ženy často dojít pro vodu i někam daleko, což pro ně navíc představuje velké nebezpečí. "Vystavuje je to násilí, mohou se stát obětí sexuálního napadení," upozornil Conor.

"Doufáme, že zvýšíme povědomí mezi těmi, kteří o vodě rozhodují, aby se potřebné množství investic a úsilí vložilo do rozvoje zásobování vodou, sanitárních systémů a vodní infrastruktury od skladování až po zavlažovací systémy," uzavřel.

Související obsah

01:07

Počasí vyvolá o víkendu chaos. Teplotní rozdíly v Česku budou extrémní

22. 3. 2024 Kateřina Herodesová K. HERODESOVÁ

V Česku byla podle meteoroložky Dagmar Honsové letošní zima na srážky historicky nejbohatší, a to i v horských oblastech. Voda ale prý rychle odtekla. "V Česku, díky své poloze, kdy na naše území srážky spadnou, ale pak odtečou v řekách, se velmi rychle můžeme ze sucha dostat do povodní a naopak," vysvětlila.

Se suchem se Česko potýkalo naposledy minulý rok. "Vloni jsme se v Česku setkali s takzvaným bleskovým suchem, kdy vody bylo stále dost a na přelomu května a června přišly dva suché týdny a udeřilo sucho," upozornila Honsová. Na srážky byla chudá i první polovina letošního března.

"Navíc fenologický vývoj vegetace je letos výrazně v předstihu, takže rostliny začaly rychle vodu odčerpávat. Už nyní hlásí mírné půdní sucho na severozápadě, západě a ve středních Čechách," dodala meteoroložka. Srážkově nadprůměrný by pak měl být naopak duben. 

Počasí vyvolá o víkendu chaos. Teplotní rozdíly v Česku budou extrémní: