Výzkum zhodnotil úklid škod po tornádu. Pomohly peníze, dobrovolníci překáželi

Josef Svoboda

Aktualizováno 20:19, 24. 6. 2024 24. 6. 2024, 17:47

Na třetí výročí tornáda na Moravě zveřejnili sociologové unikátní výzkum. Zjišťovali, jak se těm, které tornádo zasáhlo, podařilo pomoci a která pomoc byla nejúčinnější. Do budoucna pak doporučili některé postupy změnit.

"Máme opravené budovy, pokračujeme s opravami chodníků," řekla starostka těžce zasažené obce Hrušky Jana Filipovičová.

Také v Moravské Nové vsi už domy září novotou. Jako poslední se opravuje obecní majetek. Novou fasádu teď dostává obecní úřad, je to jedna z posledních budov, které potřebují opravit. Pak se místní pustí do oprav poničené vegetace.

Živelní pohroma, která si vyžádala šest lidských životů a miliardové škody bude sloužit jako studijní materiál pro všechny záchranné složky i dobrovolníky. Výzkumné týmy oslovily téměř tři stovky domácností, které tornádo přímo zasáhlo. Unikátní výzkum se snažil zjistit, jaký způsob pomoci byl nejúčinnější a co naopak likvidaci následků komplikovalo.

Související obsah

02:22

Obrovská spoušť po bouřkách ve Slezsku. Prohnalo se tudy tornádo, tvrdí lidé

22. 6. 2024 Pavel Nádvorník P. NÁDVORNÍK

Ukázalo se, že v zasažených oblastech využilo 90 procent lidí finanční pomoc. Ve sbírkách se podařilo shromáždit přes miliardu korun. Naopak komplikace přineslo živelné zapojení dobrovolníků, kteří bez domluvy přijeli na místo a snažili se pomoci, aniž by měli základní vybavení. Lidé ve zničených oblastech byli také naprosto odstřižení od informací.

​Výzkumníci navrhují přepracovat krizové plány a pomoc dobrovolníků lépe koordinovat. Ti by měli být viditelně označeni a také pojištěni pro případ úrazu.

Výzkum objevil slabiny i v oblasti distribuce materiální pomoci. Dárci nashromáždili obrovské množství stavebního materiálu, nářadí a vybavení, ale lidé ze zasažených obcí si stěžovali, že pomoc často čerpali lidé, kteří ji nepotřebovali. Nově by se pomoc měla evidovat a vydávat podle předem stanovených pravidel.