Volby 2025: Češi si vyberou nové poslance. Kdy se volí a co se změnilo

Poslanecká sněmovna | Zdroj: TV Nova

Redakce TN.cz

3. 10. 2025, 08:54

Češi si po čtyřech letech budou opět moci zvolit představitele dolní komory Parlamentu. Celkem 200 poslanců bude v následujícím funkčním období navrhovat i schvalovat zákony a kontrolovat vládu. Letos poprvé mohou Češi v zahraničí volit také korespondenčně.

Kdy jsou volby

Volby do Poslanecké sněmovny vyhlašuje prezident České republiky. Udělat to musí ze zákona nejpozději 90 dnů před konáním voleb. Prezident Petr Pavel je stanovil na pátek a sobotu 3. a 4. října 2025. Naposledy byly 8. a 9. října 2021. Celkem se bude volit ve 14 vícemandátových obvodech, které kopírují krajskou strukturu.

Volby do Parlamentu České republiky se v tuzemsku konají vždy v pátek a sobotu. První volební den začíná hlasování ve 14:00 a trvá až do 22:00. Druhý den mohou přijít voliči odevzdat svůj hlas od 8:00 do 14:00.

Na kompletní seznam kandidátů jednotlivých stran se můžete podívat na této stránce na TN.cz.

Co je nového

Letos poprvé budou moci čeští občané dlouhodobě se zdržující v zahraničí využít možnosti korespondenční volby. Voliči tak budou moci hlasovat zasláním vyplněného volebního lístku, a nikoliv ve volební místnosti. 

Související obsah

05:31

Volby do Sněmovny by vyhrálo hnutí ANO. Strany po Novém roce spustí kampaně

25. 12. 2024 Daniela Brychtová D. BRYCHTOVÁ

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna tvoří dolní komoru českého Parlamentu a má sídlo celkem v několika domech a palácích v pražských ulicích Sněmovní a Thunovská na Malé Straně.

Poslanci, kteří se volí vždy na čtyřleté období, jsou většinou zároveň členy některé z politických stran, anebo kandidují jako nestraníci. Pokud poslanec ze strany během volebního období vystoupí, mandát mu zůstává a stane se z něj nezařazený poslanec. Pasivní volební právo, tedy možnost kandidovat do Sněmovny, mají lidé s aktivním volebním právem starší 21 let.

Související obsah

Volby 2025: Češi si vyberou nové poslance. Kdy se volí a co se změnilo

3. 10. 2025 Redakce TN.cz R. TN.CZ

Hlasování o zákonech

Dolní komora českého Parlamentu především projednává a následně schvaluje či odmítá zákony, včetně těch ústavních. Aby byla usnášeníschopná, v lavicích musí být přinejmenším třetina poslanců, tedy 67.

K přijetí běžného zákona stačí prostá, nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců. V případě ústavních zákonů a mezinárodních smluv je zapotřebí kvalifikovaná většina, kterou představuje 120 poslanců (a k tomu ještě tři pětiny přítomných senátorů). To stejné platí pro ústavní žalobu proti prezidentovi.

Související obsah

30:19

Pomalá Sněmovna: Poslanci ANO nechtějí dělat, jinde by už měli padáka, zuří Hladík

9. 1. 2025 TN Live T. LIVE

Návrhy zákonů míří po hlasování ve Sněmovně do Senátu, který je může schválit i zamítnout (poslanci ho mohou přehlasovat nadpoloviční většinou) či vrátit s pozměňovacími návrhy (stačí prostá většina, pokud poslanci změny nepřijmou, hlasují o původním návrhu a potřebují nadpoloviční většinu).

Sněmovna nemůže Senát přehlasovat v případě ústavních zákonů, volebních zákonů a zákona o styku obou komor Parlamentu i některých mezinárodních smluv. Poslanci musejí dát dohromady absolutní většinu, tedy 101 hlasů, když chtějí přehlasovat prezidentské veto nebo vyslovit nedůvěru vládě.