V rozmezí pouhých tří dnů se v sousedních zemích staly hned dva tragické útoky, při kterých zemřeli dohromady tři lidé, z toho dvě děti, a další útočníci zranili. V obou případech šlo o žadatele o azyl a oba činy měly být islamisticky motivované. V německém Mnichově najel ve čtvrtek do davu lidí 24letý Afghánec, v sobotu 23letý Syřan v jihorakouském městě začal bodat do lidí kolem sebe. Situaci v Evropě z hlediska migrace rozebral pro TN.cz bezpečnostní expert Milan Mikulecký.
V případě nejčerstvějších útoků v Německu a Rakousku nejde o ojedinělé incidenty, říká Mikulecký. "Pokud migrace probíhá z jiných kulturních a civilizačních okruhů a pokud probíhá ve velice krátkém časovém rozpětí a velice masivně, tak samozřejmě mění tvář cílových zemích a mění je i v negativních souvislostech," uvedl s tím, že je jedno, zda jde o legální nebo nelegální migraci.
"Obávám se, že některé evropské země už v tuto chvíli na řešení nemají čas, že si tu migraci nechaly 'přerůst přes hlavu' a v tuhle chvíli na stole není ani žádné dobré řešení," dodal s tím, že jde zcela určitě o Velkou Británii, ve velké míře o Francii, Švédsko a Německo.
Podle Mikuleckého momentálně můžeme jen těžko předvídat, zda bude podobných útoků přibývat. "Lze ale očekávat, že podobné útoky probíhat budou. Má to ale i svou druhou stránku," doplnil bezpečnostní expert.
"Když si představíte kyvadlo, tak máte nějaké středové strany a nějaké extrémní strany. Pokud to kyvadlo vychýlíte z toho středu příliš na jednu stranu, tak potom ten tlak jednoho dne bude natolik velký, že už se tam neudrží. Jenže ono, když kmitne zpátky, tak se nezastaví v tom středu, ale překmitne na stranu toho opačného extrému," vysvětlil Mikulecký.
"Pokud Evropa byla posledních 20 let pod vlivem extrémně levicových idejí, multikulturalismu a podobně, tak se obávám, že to kyvadlo se už teď pohybuje na druhou stranu," pronesl s tím, že opačný extrém větší bezpečí nepřinese. "Pro lidi, kteří nežijí v těch extrémních polohách, obě dvě řešení neznamenají nic dobrého," zdůraznil.
Politici o tomto problému podle Mikuleckého mluví, protože voliči to chtějí slyšet. "Nicméně ta realita je taková, že tady se utrhl úplně mimo jakákoli základní pravidla Evropský soud pro lidská práva, který v případě některých deportací zasahuje do rozhodování těch národních států," zkritizoval.
"Na dodržování lidských práv jako takových určitě není nic špatného, ale pokud se to zvrhne a společnost se dostane pod vliv sice ukřičené, ale skutečně menšiny a začnou se za normální vydávat extrémní polohy politiky, ale i kulturního pojetí fungování společnosti, tak jednoho dne, kdy už to přetáhne tu únosnou mez, tak to kyvadlo se skutečně dá na druhou stranu," nastínil.
Podle Mikuleckého stále existují možnosti – lze například vracet ty, kteří nemají právo na azyl, do zemí jejich původu. "Ale na to Evropa nemá politickou a de facto ani jinou sílu, aby dokázala s těmi zeměmi původu mluvit tak, aby své lidi přijímaly zpátky," prohlásil.
"I kdyby se Evropa s těmi zeměmi původu domluvila, tak právě ta ohromná struktura, která byla – často za peníze daňových poplatníků – vytvořená kolem toho migračního byznysu, by se všemi prostředky bránila, aby o přísun těch peněz nepřišla," nastínil.
V evropských zemích už nyní můžeme pozorovat rostoucí volební preference extremistických stran, které hlásají přísnější migrační a azylovou politiku. "Myslím si, že to uvidíme už příští týden při parlamentních volbách v Německu, což pro Česko nevěstí nic dobrého," předestřel Mikulecký.
Podle bezpečnostního experta by se měla Evropa vrátit k tvrdému vymáhání vlastních pravidel. "První vlaštovky v tomto směru už vidíme – je to například opatření na polsko-běloruské hranici," popsal s tím, že ruské a běloruské tajné služby rády přiživují migrační krizi v Evropě. Na polskou hranici tak vozí migranty primárně z Blízkého východu, ale i Afriky.
"Polsko, které se rozhodlo svou hranici bránit v souladu s evropskými pravidly, už není terčem takových útoků a nenávisti, jako bylo třeba za migrační krize v roce 2015 Maďarsko," připomenul Mikulecký.
Politolog Jan Herzmann minulý týden ve vysílání TN Live rozebral první předvolební debatu s kandidáty na kancléře Olafem Scholzem (SPD) a Friedrichem Merzem (CDU). Důležitým bodem byla migrace:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz