Znovuzavedení povinné vojenské služby: Proti je většina politiků i armáda

Daniela Brychtová

13. 4. 2025, 20:45

Opět se mluví o tom, zda by neměla být zavedena povinná základní vojenská služba. Jejím propagátorem je hlavně lidovecký senátor Jiří Čunek. Jenže s jeho nápadem na znovuzavedení vojenské služby nesouhlasí většina politiků včetně jeho stranického předsedy. Problém s tím má i armáda. Cestou je prý spíš dobrovolný výcvik a posilování aktivních záloh.

Podle Jiřího Čunka (KDU-ČSL) je válka kousek od Česka a lidé si to musejí uvědomit. "Spoléhali jsme se na to, že nás někdo zachrání, a teď nám bylo řečeno, že ne. Místo toho, abychom se přestali hádat a okamžitě zavedli základní vojenskou službu, abychom měli připravené občany, protože o to jde nejvíc, tak se tady radši budeme ve Sněmovně hádat," uvedl.

Jenže zavedení povinné vojenské služby není třeba podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) reálné. Podobně to vidí i bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. "Infrastruktura zejména na povolávání většího množství vojáků k takové službě není připravena, my jsme se jí v minulosti zbavili," řekl.

O zavedení povinné vojenské služby v délce tří měsíců mluvil i předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Většina zástupců sněmovních subjektů se ale shoduje na tom, že cestou je výcvik dobrovolníků. "Zaměřme se na systém, který bude podporovat dobrovolníky, ale musí se nastavit parametry," sdělil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Související obsah

25:59

Okamžitě se měla zavést základní vojenská služba, říká Čunek. Obrana je základ

10. 4. 2025 TN Live T. LIVE

"Prosazujeme zavedení dobrovolného šestitýdenního vojenského kurzu v místě bydliště pro zájemce z řad mužů a žen. Bonusem by mohla být proaktivní státní podpora, například kompenzace mezd nebo jako bonus zbrojní průkaz," uvedl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

"Jde o to, jak by vypadal ten finální návrh, protože u jakékoliv povinnosti by se muselo řešit, jaké by byly finanční kompenzace," sdělila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Politici by chtěli také posilovat aktivní zálohy. V tuto chvíli je v aktivních zálohách přes čtyři tisíce členů. "To je něco, na čem bychom mohli ještě zapracovat, i přesto, že se v tom za posledních několik let udělal velký kus práce," myslí si místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Související obsah

13:52

Další evropská země se připravuje na válku. Zavádí vojenskou službu pro ženy

29. 3. 2025 Jakub Loukota J. LOUKOTA

"Cesta je spolupráce s aktivními zálohami. Namotivovat lidi, aby do aktivních záloh šli," řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). "Spíše posilování dobré zdravotní kondice a nějaké vědomí o tom, jak poskytnout první pomoc. Při té dobrovolnosti bych to nechala," řekla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová.

Povinnou vojenskou službu má v tuto chvíli 15 evropských zemí. Doba služby se v jednotlivých státech liší, nejčastěji se ale pohybuje mezi šesti až 12 měsíci. V posledních letech ji znovu zavedlo třeba Švédsko a Norsko, kde povinnost platí i pro ženy. Služba je ale podle odborníků úplně jiná, než jakou si z minulosti pamatují Češi.