Finsko v pondělí oznámilo, že poskytne Ukrajině těžkou munici v hodnotě 90 milionů eur (přes 2,2 miliardy korun). K financování nákupu použije výnosy ze zmrazených ruských aktiv, tedy majetku Moskvy zadrženého po její invazi na ukrajinské území. Kreml už dříve varoval evropské země, že pokud k takovému kroku přistoupí, využije podobný nástroj.
Dohoda mezi oběma zeměmi počítá s tím, že nakoupená munice bude pocházet z finských zbrojovek. Půjde tak zároveň o investici do domácího obranného průmyslu, tvrdí Helsinky.
Krok je navíc součástí širší iniciativy Evropské komise s názvem Evropský mírový nástroj (EPF). Jejím cílem je právě nasměrovat zisky ze zabavených ruských aktiv do podpory obrany napadené země a její poválečné obnovy.
"Byli jsme schopni vyjednat dodatečné financování finské podpory Ukrajiny ve výši 90 milionů eur. Prostředky pocházejí ze zmrazených ruských aktiv," potvrdil ve vládním prohlášení finský ministr obrany Antti Häkkänen. Informoval o tom i zpravodajský web Ukrajinska pravda.
"Zakoupená munice bude produktem finského průmyslu, abychom podpořili zaměstnanost v našich firmách. Zároveň pomůže Ukrajině s obranou země. Jsem velmi potěšen výsledkem," citoval ministra list The Kyiv Independent.
Finsko zásobuje vojenským materiálem Kyjev dlouhodobě. V březnu země oznámila už 28. balíček pomoci v hodnotě 200 milionů euro (téměř 5 miliard korun).
Ke zmrazení ruských aktiv na svém území – tedy faktickému zadržení hmotného majetku, financí a cenných papírů v držení Moskvy – přistoupily západní země po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.
Celková hodnota aktiv se odhaduje na přibližně 300 miliard eur (téměř 7,5 bilionu korun). Předpokládá se, že dvě třetiny této částky jsou de facto v rukou Evropské unie.
Během loňského podzimu schválila skupina G7 poskytnutí půjček Ukrajině ve výši téměř 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), které by v budoucnu měly být splaceny pomocí výnosů zmrazených ruských fondů.
Vydat se cestou zabavení majetku ale západní lídři váhají. Prozatím se proto v otázce podpory Kyjeva spoléhají pouze na přerozdělování úrokových výnosů generovaných zmrazenými fondy. Přímé konfiskaci majetku se snaží vyhnout.
Jedním z důvodů je i varování Kremlu před odvetou, kterou hrozí v případě, že bude ruský majetek skutečně zabaven ve prospěch Ukrajiny. Už začátkem loňského roku proto Moskva upravila svůj právní řád tak, aby umožňoval zabavení majetku vlastněného západními státy.
Putin nechce mír, musíme zvýšit tlak, říká Leyenová. EU chystá další sankce (5/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz