APLIKACE TN.CZ
TN Live: Do hloubky

Plán EU na snížení emisí o 90 %. Když nic neuděláme, přijdeme o desetinu HDP, říká Krčál

Pozvání do pořadu Do hloubky přijal vedoucí analytik portálu Fakta o klimatu Jan Krčál. S moderátorem Davidem Chmátalem probral návrh Evropské komise na snížení emisí členských států o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990.

Krčál je přesvědčený o tom, že pokud se návrh na 90procentní snížení nakonec přetaví do aktualizace evropského klimatického zákona a pokud ho přijme Evropský parlament a Rada EU, tak je to důležité symbolické gesto pro mezinárodní vyjednávání.

"Snížení o 90 procent je důležité, protože bez silného gesta těžko může Evropa být lídr těchto klimatických vyjednávání a těžko může motivovat zbytek světa, často mnohem chudší regiony a oblasti, aby taky přispěly k snížení emisí," řekl Krčál.

Například ČÍna už ale také investuje do zelených technologií. Pro ni je to ovšem pragmatická volba, říká Krčál. V Číně jsou zelené technologie propojené s průmyslovou politikou a země v tom hledá konkurenční výhodu.

Související obsah

​"Zbytek světa také směřuje k tomuhle cíli. Jsou samozřejmě státy, které mají ambice o něco nižší, případně státy, který profitují z prodeje fosilních paliv, a ty tu pozici mají ve vyjednávání trochu jinou. Ale i tyhle potřebujeme dostatečně namotivovat a vysvětlit jim, že jejich byznys končí, že můžou dál těžit fosilní paliva, ale už na tom tolik nevydělají a potřebují se přeorientovat," shrnul Krčál.

Cíl 90procentního snížení je už z části splněný. Jak Krčál říká, emise od roku 1990 do roku 2023 klesly o 36 procentních bodů. K cíli pro rok 2030, tedy snížení o 55 procent, už tak Evropa podle Krčála ušla velký kus cesty.

Návrh na snížení emisí
Evropská komise navrhuje snížit emise v Evropské unii o 90 % do roku 2040 | Zdroj: Fakta o klimatu

​Podle Krčála lidstvu nezbývá nic jiného než emise snižovat. "My nemáme druhou možnost jako zavřít oči a říct si, klimatická změna neexistuje a nesnažit se o dekarbonizaci a všechno bude fajn. Ten alternativní scénář je, že se bude dál a dál oteplovat až třeba někam k oteplení o tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. A to znamená velmi silné ekonomické škody," prohlásil.

Každý rok má neaktivita vysoké a drahé následky, což, jak Krčál poznamenal, mohou být například živelné katastrofy, jako povodně či sucha, nebo problémy v zemědělství. "Na škodách změny klimatu zaplatíme třeba deset procent HDP. Ten důvod může být úplně čistě pragmatický, proč se snažit o změnu, protože jinak to bude příšerně drahé," uvedl.

V Česku se navíc těží jen minimum ropy a plynu, a naše země je tak závislá na dovozu fosilních paliv. "V krizovém roce 2022 Česko vydalo skoro pět procent HDP na import paliv z Ruska. V normálním roce z posledních let to jsou třeba dvě procenta HDP. Ve chvíli, kdy se naučíme a dokážeme žít bez velké většiny fosilních paliv, tak je také nebudeme muset dovážet z různých ne úplně spolehlivých zemí," popsal Krčál.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.

TN Live, rod | Text vznikl s přispěním umělé inteligence

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz