Losů v Česku ubývá. Chybí spojení s většími stády, popsal Hlaváček

TN Live

30. 7. 2025, 14:38

Česko sleduje putování losa Emila. Kam má namířeno? Je bezpečné se k němu přiblížit? Na tyto a další otázky odpovídal v pořadu Naše Česko s moderátorkou Adélou Snopovou zoolog Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK).

Los Emil s největší pravděpodobností přišel z Polska, kde je velká populace těchto majestátních zvířat. "Překročil hranice s Českou republikou severně od Ostravy, dost dlouho mu trvalo, než překonal hustě zastavěnou ostravskou aglomeraci, tam byla řada situací, kdy se ocitl v zastavěných územích přímo v zahradách domů a podobně. Pak pokračoval dál směrem na jih ke Zlínu, k Uherskému Brodu a v současné době se pohybuje někde jižně od Uherského Brodu," popsal Hlaváč.

Emilův pohyb je omezený jednak infrastrukturou, los dálnici bez zeleného mostu prostě nepřejde, ale také osídlení či ploty a ohradníky. Kam má namířeno, není jasné, jak ale Hlaváč upozornil, tato zvířata obyčejně v Česku migrují jihozápadním směrem. A to se snaží dodržet. Přestože se jinak jedná o plachá zvířata, mohou se tak ocitnout i v blízkosti lidských příbytků.

"Los je naše původní zvíře, ale byl ve středověku vyhubený. Uvádí se, že někdy v 15. století byli losi u nás vyhubení a pak u nás nežili po dlouhá staletí. První losi začali přicházet až po druhé světové válce v souvislosti s tím, jak se začala obnovovat populace losů v Polsku," řekl Hlaváč.

V 70. a 80. letech byly migrace pravidelné, pak ale postupně začaly ustávat s tím, jak se měnila krajina a jak začaly přibývá dálnice nejen u nás, ale i v Polsku. V tomto století se jedná už jen o jednotlivé kusy.

Související obsah

00:28

VIDEO: Lidé v Ostravě nevěřili svým očím. Řekou ve městě si to štrádoval los

21. 6. 2025 Kateřina Kotyzová K. KOTYZOVÁ

​Naopak zvířata losa na jeho cestě moc neohrožují. Díky své velikosti má jen minimum přirozených nepřátel, například vlky nebo medvědy. Medvědi se v Česku příliš neobjevují a vlci útočí spíše na losí mláďata. Dospělý jedinec se jim dokáže ubránit. Losa mohou v krajním případě vyplašit domácí psi a zahnat ho do svízelné situace.

Co se týče setkání s člověkem, Hlaváč upozornil, že třeba v Kanadě jsou případy, kdy los někoho napadl. Je proto dobré udržovat bezpečnou vzdálenost. Los sice nemá příliš dobrý zrak a stojícího člověka pravděpodobně nezaznamená očima, může ho ale ucítit jiným smyslem.

"Pokud člověk překročí tu bezpečnou vzdálenost a los se začne cítit ohrožený, tak může na člověka zaútočit. Díky jeho velikosti to pochopitelně může skončit i tragicky. Upozorňujeme všechny pozorovatele losa, aby se nesnažili jít blíže toho losa vyfotit nebo podobně, je skutečně potřeba toho losa pozorovat jenom zdálky v klidu. Hrozí jednak přímý obranný útok, ale i to, že se los může vyplašit a někam rozběhnout. Může se velmi snadno dostat třeba do střetu s vozidly nebo do zastavěného území," popsal Hlaváč. Vzdálenost mezi člověkem a losem by neměla být menší než deset metrů.

V Česku se objevovaly losí populace na jihu země, ty se ale zmenšují a mizí. Za něco mohou podle Hlaváče pytláci, u nás je los chráněný, některé kusy ale pravděpodobně odlovili lovci v Rakousku, kde zvíře chráněné není. Další zemřeli na silnicích. "Ty populace byly velmi málo početné, bylo to v podstatě několik málo zvířat nebo desítek zvířat, a takhle malé populace jsou vždycky velmi zranitelné a jsou závislé na tom, aby byly spojené s tou početnou populací v Polsku," řekl.

Pozorovatelé ochráncům přírody pomáhají s monitorováním trasy losa a ti jsou za to vděční, jen je třeba být opatrný. Pokud jste losa viděli, můžete poznámku a fotku nahrát přes aplikaci AOPK. Zde najdete zadané poznámky k pozorování losů v Česku v letošním roce.

Sestřih rozhovoru najdete pod titulkem článku, celý díl si můžete pustit níže. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.

​