Významné evropské banky neprošly úspěšně zkouškou od banky, která na ně dohlíží. Kvůli přístupu k úvěrům pro živnostníky a menší firmy jim hrozí při nejbližším zpomalení ekonomiky značné problémy.
Měla to být běžná namátková kontrola 14 velkých evropských bank, jakou Evropská centrální banka (ECB) na různých vzorcích provádí průběžně. Tentokrát se však zhrozila nad výsledky, upozornil web rakouské veřejnoprávní televize a rozhlasu ORF.
Při nejbližším ekonomickém poklesu se podle odborné prognózy velké evropské banky dostanou do potíží, tedy pokud urychleně nevyřeší aspoň část svých problémů. Pokles přitom zákonitě dříve či později (nejpozději během pár let) přijde. Ale spíše dříve, jak naznačuje rostoucí trend americké nezaměstnanosti v aktuální zprávě tamního ministerstva práce. Jak přitom dlouhodobě upozorňují ekonomové, když Amerika kýchne, Evropa dostane chřipku.
Kontrola namátkově vybraných bank ze strany ECB ukázala, že jejich postupy při snaze snižovat různá rizika jsou zoufale zastaralé. Příliš se spoléhají na zjednodušené šablony, příliš spoléhají na odborné posudky a jejich přístup k finančním i jiným hrozbám je někdy zmatečný a extrémně složitý, stěžuje si ve svém nejnovějším zpravodaji ze středy ECB. „Banky, u kterých jsme vypozorovali tyto slabiny, mají navíc často slabé také zabezpečení svých počítačů,“ uvádí se ve zprávě. Tyto banky budou podle analýzy pravděpodobně čelit značným problémům.
Jaký bude dopad na banky a obecně finanční instituce působící v Česku? Na rizika spojená s případným nepříznivým vývojem jsou velmi dobře připravené, konstatuje Česká národní banka (ČNB) ve své zprávě z letošního jara. Kvůli otevřenosti evropské i české ekonomiky však musí ČNB pečlivě sledovat a vyhodnocovat možné dopady rychlého přenosu nepříznivých šoků, doplňuje zpráva.
Předchozí prověrky tak špatně nedopadly. ECB se totiž tentokrát cíleně soustředila na přezkum úvěrů pro malé a střední podniky. Ty totiž zřejmě budou klíčové pro úspěšné zvládnutí otřesů, jako je zvyšování cen ropy či potravin, pandemie, vojenské konflikty, hackerské útoky nebo zvyšování byrokracie.
Jak jsme vás na TN.cz už informovali ve zprávě a v rozhovoru s analytikem, během půl roku přitom v Evropské unii zřejmě výrazně zdraží některé potraviny. Například vloni pracovaly téměř dvě třetiny všech zaměstnaných lidí v Evropské unii právě v malých a středních podnicích. Takové živnosti a firmy navíc tvoří více než polovinu zisků mimo finanční sektor. „Inspektoři“ zkoumali, jak banky jednají s potenciálně zranitelnými dlužníky v případě nastupující krize, kdy se zvyšuje riziko nesplácení nestabilních úvěrů.
Chybný přístup velkých bank k malým firmám zvyšuje pravděpodobnost kolapsu evropského bankovního systému. Tito dlužníci totiž tvoří významnou část bankovní klientely. Většinou na ně přitom přicházející krize dopadá z povahy věci jako na jedny z prvních. Pro banky se tím pak navíc neúměrně zvyšují náklady, protože počet problémových dlužníků je vysoký a s každým musejí řešit problémy zpravidla zvlášť.
Situaci komplikuje společná evropská měna s centrálně nastavovanými základními úrokovými sazbami. „Úrokové sazby se pro celou eurozónu nastavují centrálně a odrážejí hlavně potřeby velkých zemí, jako je Německo, Francie či Itálie,“ uvedl v červenci v podobné souvislosti pro TN.cz ekonom Jiří Schwarz, děkan School of Business na Anglo-American University v Praze.
Zdravotnictví hrozí kolaps, tvrdí někteří experti. Důvodem je paradoxně jeho vysoká kvalita (8/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz