Válkou a sankcemi vyčerpané zdroje, skrytá nezaměstnanost, drahé půjčky, strmý pokles ochoty nakupovat ruské výrobky doma i v cizině, hrozící propad investic, přiznaná obava prezidenta Vladimira Putina o ochlazování ekonomiky. Takový je aktuální stav ruského hospodářství.
Problémy ruské ekonomiky nově začal připouštět přímo ruský prezident Vladimir Putin. Na setkání kvůli ekonomickým otázkám v Kremlu upozornil, že počet pracovníků, kterým zkrátili pracovní dobu nebo jim dali neplacené volno, se za posledních sedm měsíců téměř zdvojnásobil. Označil je přitom za „ohrožené propuštěním“, informoval on-line deník The Moscow Times. „Na začátku roku se v této situaci nacházelo asi 98 tisíc lidí, do konce června už to bylo 153 tisíc a do 8. srpna toto číslo dosáhlo 199 tisíc,“ konstatoval podle přepisu zveřejněného Kremlem.
Nejnovější čísla o nezaměstnanosti, potažmo ekonomice, podle Putina signalizují znepokojivý trend, který musejí politici „zachytit“ včas, aby se zabránilo „ochlazení ekonomiky“. Diktátor má strach, že se to nepovede. Podle oficiálně zveřejňovaných ruských statistik zůstává tamní míra nezaměstnanosti na 2,2 %, což je rekordně nízké číslo.
Putinova slova přicházejí jen necelé dva měsíce poté, co šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinaová připustila na Mezinárodním ekonomickém fóru, že je ruské hospodářství „na kolenou“. „Zdroje, které nám umožnily vykazovat růst po dobu dvou let za podmínek války a sankcí, jsou vyčerpané,“ upozornila Nabiullinaová podle on-line deníku The Moscow Times.
U stejné příležitosti se letos v červnu nechal slyšet generální ředitel ruské spořitelny Sberbank German Gref, že drahé úvěry společně s nadhodnoceným rublem vytvářejí „dokonalou bouři“. Ta by podle něj mohla v nadcházejících letech zastavit investice a zatížit ruskou ekonomiku.
„Ruská ekonomika připomíná smrtelně nemocného maratonce, který ale běží dál díky injekcím steroidu. Tohle skončí špatně. Je jen otázkou času, kdy Rusové zažijí vážné ekonomické problémy, které je donutí k ústupkům. A na tu chvíli bychom my, jako Západ, měli počkat,“ prohlásila na toto téma letos v červenci pro polský portál WP Wiadomości ekonomka Agnieszka Brycová.
Velcí ruští výrobci, zejména v automobilovém sektoru, se aktuálně potýkají s klesajícím zájmem o jejich výrobky. Navíc se jim zdražují půjčky. Na čtyřdenní pracovní týden přešlo od léta několik největších ruských automobilek včetně významných výrobců nákladních vozidel. S velkými problémy se potýkají také velké autobusové závody, které zastavují nebo omezují výrobu.
Zpomalení se šíří i do dalších odvětví. Největší ruský výrobce cementu, který provozuje 18 závodů po celé federaci, přejde na zkrácený pracovní týden od října. Státní železniční monopol Ruské dráhy poslal zaměstnance svého ústředí a několika velkých regionálních divizí na neplacenou dovolenou na dva dny každý měsíc, zatím do konce roku. Zdroje ruského ekonomického deníku RBK Daily prozrazují, že by jinak tento gigant musel hromadně propouštět. Utrpěl totiž nejprudší pokles nákladní přepravy ve své historii. Jeho situaci zhoršily také zdražující se úvěry.
Putin apeluje na ministerstva, regionální úřady a obchodní sdružení, aby si pomáhaly. „Zůstaňte v neustálém kontaktu s obchodními skupinami, podnikateli a zaměstnanci firem. Pomozte jim řešit jejich problémy,“ vyzval přítomné úředníky.
Další vývoj bude záviset také na světových cenách ropy a na odbytu ruské ropy. „Rusko je benzínová pumpa převlečená za stát,“ prohlásil v nadsázce již v roce 2014 někdejší republikánský kandidát na amerického prezidenta John McCain, jak dokládá archivní video na webu televizní sítě C-SPAN.
Putin couvá. K jednání se Zelenským prý jen tak nedojde (8/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz