Ve čtvrtek 21. srpna jsme si připomněli výročí počátku invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, události, která v roce 1968 ukončila naděje na reformní proces pražského jara. Hostem pořadu Headline byl historik z Vojenského historického ústavu v Praze Prokop Tomek, který mimo jiné popsal i to, jak důležitou roli sehrál v počátcích okupace Československý rozhlas.
Jak historik vysvětluje, Československý rozhlas měl při vpadnutí okupačních vojsk do země jako prostředek komunikace obrovský význam. „Díky němu bylo ještě v noci rozšířeno prohlášení předsednictva ÚV KSČ, které označilo okupaci za protiprávní a násilnou. K občanům Československa se tak dostalo, že cizí vojska přišla bez vědomí a proti vůli politického a státního vedení země,“ říká Tomek.
„Lidé se tak mohli v této těžké situaci snáze zorientovat, věděli, na čem jsou a co se děje. K tomu se postupně připojovaly praktické informace, například o zásobování potravinami nebo o tom, jak se mají chovat, aby nepřišli k nějaké úhoně,“ pokračuje historik.
Československý rozhlas pak pochopitelně fungoval i jako morální integrita obyvatelstva. „Hlasatelé povzbuzovali lidi, aby zůstali pevní, nepropadali panice a neklesali na duchu. Proto se ho také sovětské jednotky snažily co nejdříve obsadit, což se jim sice nakonec povedlo, ale zas tak zásadní roli to nehrálo,“ popisuje Tomek.
„Pracovníci Rozhlasu totiž dokázali velice kreativně vytvořit síť tajných studií, které využívaly různé vysílače, takže to vysílání pokračovalo, přenášelo se i na různá regionální pracoviště a stalo se silným symbolem odporu,“ zdůrazňuje Tomek.
O události byl v roce 2024 natočen film Vlny pod režisérskou taktovkou Jiřího Mádla.
Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz