Ruská ekonomika se po válkou poháněném růstu dostává do fáze stagnace. Výdaje státu, které po roce 2022 živily poptávku a vytvářely pracovní místa, už ztrácejí účinnost. Sankce, vysoká inflace i nedostatek pracovních sil tlačí hospodářství zpět k recesi. Podle expertů tak Kreml stojí před dilematem: aby udržel válečný průmysl, musí sahat na civilní sektor. Samotná existence statisíců nových pracovních míst je přitom závislá právě na pokračování války. Pro Putina tak přestává být ukončení agrese reálnou možností.
Ruský hospodářský růst se během letošního roku prakticky zastavil. V prvním čtvrtletí došlo k prvnímu poklesu HDP od roku 2022 a druhé čtvrtletí se pohybovalo kolem nuly. Ekonom Dmitrij Polevoj odhaduje růst jako „prakticky nulový po sezónním očištění“. Podle agentury Bloomberg se sice HDP mezikvartálně „nepatrně zvýšil“, ale jen kosmeticky. Významní analytici, jako Liam Peach z Capital Economics, mluví o růstu na úrovni pouhých 0,3 procenta, píše německý deník Focus.
Za brzdou stojí především centrální banka, která v reakci na vysokou inflaci zvýšila sazby. To ochladilo spotřebu a omezilo investice firem. Ukazuje se proto, že boom válečných zakázek má své limity. Data ministerstva hospodářství ukazují, že průmyslová výroba mimo vojenský sektor mezi únorem a červnem meziročně klesla o 0,9 procenta. Zatímco produkce dopravní techniky nebo elektroniky roste o desítky procent, automobilky, potravinářství či těžba ropy a plynu jdou dolů.
Ekonom Vladislav Inozemcev varuje, že se ruské hospodářství může letos propadnout o 0,5 až 1,2 procenta. „Ekonomika může – a s největší pravděpodobností také bude – v roce 2025 klesat,“ řekl listu The Moscow Times. Dodal, že „neexistuje žádný skutečný důvod pro růst, a to ani na začátku letošního roku“.
Přebytek prostředků, kterým Kreml doposud tlumil následky sankcí, podle něj vysychá. Udržení výroby zbraní a munice si vyžádá vyšší daně nebo odklon peněz z civilních oblastí.
Jenže právě válka zároveň přinesla pro řadu Rusů nečekaný sociální vzestup. Jak připomíná australský deník The Sydney Morning Herald, opuštěné továrny v chudých regionech začaly po roce 2022 znovu fungovat a najímat lidi. „Putin v podstatě udělal to, co Trump sliboval americkým voličům: vytvořil v nejchudších částech země tisíce dobře placených pracovních míst ve fabrikách,“ píše list.
Výroba jede ve třech směnách, mzdy rostou a mnozí lidé z okrajových regionů se poprvé po desetiletích dostali k stabilní práci. „Ti dělníci žijí v nerozvinutých regionech. Pracují v oborech, které dřív sotva fungovaly. Nemají vyšší vzdělání. Ale teď jsou jejich schopnosti a dovednosti žádoucí,“ upozorňuje ekonomka Jekatěrina Kurbangalijevová z Univerzity George Washingtona. Alternativou je služba v armádě.
Podle analýzy australského listu se v některých regionech vyplácí až 21 tisíc eur (přes 515 tisíc korun) jen za podpis kontraktu, roční služba pak slibuje v přepočtu 86 tisíc eur (téměř 1,7 milionu korun) – více než desetinásobek průměrné mzdy. „Je to dobrá doba být ruským dělníkem ve fabrice. Ale ty opravdu velké peníze se vydělávají v armádě,“ uvádí deník.
V případě úmrtí dostává rodina padlého vojáka až 116 tisíc eur (přes 2,8 milionu korun). Mnohé rodiny díky těmto částkám poprvé získaly vlastní byty ve městech, kde mají děti lepší přístup ke školám a univerzitám.
Tato kombinace dává Putinovu režimu nečekanou stabilitu. Zatímco města a průmyslové podniky na frontě chudnou, jiná část Ruska díky válce bohatne. Kurbangalijevová si proto stojí za tím, že „ruské úřady to dobře cítí“. Nově vzniklá skupina zaměstnanců i rodin vojáků není na návratu k míru vůbec zainteresovaná – jejich životní standard se totiž díky válce zlepšil.
Politicky to znamená jediné: Kreml má motivaci konflikt prodlužovat. Pokud by boje ustaly, hrozí sociální otřes. Továrny by ztratily zakázky, příjmy vojáků i jejich rodin by se propadly a regiony by se vrátily k chudobě. Pro Putina je proto válka nejen otázkou geopolitiky, ale také vnitřní sociální stability. Všimla si toho i americká stanice CNBC.
Na pozadí zůstává obrovská lidská cena. Podle odhadů NATO přesáhl počet mrtvých ruských vojáků 250 tisíc a celkový počet mrtvých a zraněných je pravděpodobně vyšší než milion. Válka tak pro režim představuje dvojí past: ekonomicky ji Kreml potřebuje udržovat, ale lidsky a demograficky Rusko vysiluje.
Výsledkem je patová situace. Rusko se vyhýbá okamžitému kolapsu, ale dlouhodobě se pohybuje na hraně stagnace. Ekonomický růst drží nad vodou jen válečné zakázky a motivace lidí zapojit se do války. Každý krok směrem k míru by znamenal zásadní otřes celé ruské společnosti – a právě proto, soudí experti, Putin konflikt ukončit nemůže.
K tématu jednání USA a Ukrajiny ve stínu čtvrtečních útoků na Kyjev na TN Live hovořil Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu AČR:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz