Nejvyšší správní soud zrušil pokuty pro firmy, které nezapsaly své skutečné majitele do evidence

Zdroj: Pixabay.com

Nejvyšší správní soud hned ve dvou případech – z března a srpna letošního roku – přiznal firmám právo na ochranu soukromí i ochranu osobních údajů skutečných majitelů.

„Po zápisu do evidence skutečných majitelů jsou totiž údaje přes internet dostupné veřejnosti, což je v rozporu s dřívějším rozhodnutím Soudního dvora EU z roku 2022, o čemž jsme už dříve informovali na našem blogu,“ říká Michael Dobrovolný, partner společností Smart Office & Companies a PKF APOGEO.

Připomeňme, že evidence skutečných majitelů je veřejný registr, v němž jsou shromažďovány údaje o fyzických osobách, které fakticky ovládají právnické osoby a svěřenské fondy nebo z nich mají prospěch.

„Ačkoliv pochopitelným cílem je zajištění transparentnosti vlastnických vztahů a zamezení zneužívání korporací k praní špinavých peněz či daňovým únikům, do této evidence má přístup vedle úřadů, soudů, bank, notářů a osob povinných dle AML zákona i veřejnost, tedy kdokoliv a s jakýmikoliv úmysly,“ přibližuje Dobrovolný.

Riziko zneužití údajů

Problém, na který upozorňuje výše uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2022, je podle experta právě riziko zneužití údajů. „Jakmile jsou tyto údaje zpřístupněny široké veřejnosti, mohou být nejen volně vyhledávány, ale rovněž uchovávány a šířeny,“ rozhodl Soudní dvůr EU.

Tuzemské rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zatím není zveřejněné, nicméně se v něm uvádí, že firmu pokutovat nelze: „Sice porušila svou povinnost, avšak kdyby ji splnila, zároveň by tím způsobila zásah do práv skutečných majitelů.“

„Aktuálně platná a účinná právní úprava evidence skutečných majitelů způsobuje, že přímým důsledkem splnění oznamovací povinnosti subjektu povinného evidovat údaje o svých skutečných majitelích je zásah do ústavně zaručených práv skutečných majitelů těchto společností na ochranu soukromého a rodinného života a osobních údajů,“ napsal Nejvyšší správní soud.

Soukromí vs. transparentnost

„Pokutovaná firma argumentovala, že česká právní úprava je v rozporu s unijním právem a že zápis do evidence by vedl k narušení soukromí majitelů, ale ministerstvo spravedlnosti však nadále trvalo na tom, že veřejný přístup k údajům je legitimní nástroj pro transparentnost, boje proti praní špinavých peněz i odhalování střetu zájmů,“ připomíná Michael Dobrovolný.

Ve svých rozhodnutích Nejvyšší správní soud uvedl, že povinnost zapsat skutečné majitele do evidence vede automaticky ke zpřístupnění údajů veřejnosti, což představuje nepřiměřený zásah do základních práv. Soud dále smetl ze stolu argument, že firma se měla bránit až následně žalobou na ochranu osobnosti, protože taková obrana by byla neúčinná.

„Otázkou je, jak tato rozhodnutí ve svých procesech reflektují např. banky (ale i jiné osoby povinné podle AML zákona), které bez záznamu o skutečném majiteli v příslušné Evidenci skutečných majitelů, jsou nuceny obvykle např. odmítnout otevřít bankovní účet či poskytnout jinou službu,“ říká Dobrovolný.

„V řadě jiných unijních zemí přitom rozhodnutí Soudního dvora EU dávno zohlednili a tyto evidence nejsou veřejně přístupné, zatímco v ČR si můžete v klidu a zdarma nejen zjistit skutečného majitele, ale projít hospodářské výsledky, marži a zisky svého souseda, nebo konkurentů,“ konstatuje Michael Dobrovolný, partner společností Smart Office & Companies a PKF Apogeo.