Studená sprcha pro Evropu. USA seškrtají pomoc Pobaltí, ruské hrozbě navzdory

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia

Jakub Loukota

21. 9. 2025, 14:04

Spojené státy omezují vojenskou pomoc. Škrty v rozpočtu se dotknou zejména pobaltských států, a to navzdory nedávným incidentům, při kterých ruské letouny narušily vzdušný prostor NATO. Vláda prezidenta Donalda Trumpa se totiž chce více soustředit na domácí politiku.

Evropa utrpěla další ránu. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa plní svá varování, se kterými přišla v polovině srpna. Jak píše agentura Reuters, Spojené státy chystají rozsáhlé škrty, které se dotknou i pomoci pro pobaltské státy.

Důvodem pro škrty je změna priorit americké vlády. Ta postupně opouští své zapojení v zahraničí a místo toho se chce soustředit na obranu vlastních hranic. Trump ještě před svým zvolením ohlašoval, že Evropa musí přijmout zodpovědnost za vlastní obranu.

Zpráva o rušení pomoci pro Estonsko, Lotyšsko a Litvu navíc přichází v době, kdy Rusko, které s pobaltskými státy sousedí, navyšuje svoji agresivitu a provokaci. Příkladem jsou nedávné incidenty, při kterých ruské drony a letadla narušily postupně vzdušný prostor Polska, Rumunska a Estonska.

Související obsah

02:07

Trump chce, aby EU sankciovala Rusko a Čínu. Nesplnitelné, říkají experti

18. 9. 2025 Petr Virt P. VIRT

​Pobaltí spolu s dalšími evropskými politiky přitom varuje, že stažení pomoci v této situaci pouze povede k povzbuzení ruského prezidenta Vladimira Putina. „Oslabí to důvěryhodnost NATO i jeho pokusů o odstrašení,“ řekl podle agentury AP bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Otázkou však zůstává, které konkrétní programy Spojené státy omezí. Lotyšské ministerstvo obrany si na začátku stěžovalo na skutečnost, že nemá informace. Zároveň namítlo, že podpora Pobaltí nepředstavuje pro Spojené státy velkou finanční zátěž.

Estonsko, Lotyšsko a Litva patří společně s Polskem ke státům NATO, které kvůli ruské hrozbě masivně investují do vlastní obrany. Do roku 2026 chtějí navýšit své výdaje na obranu až na 5 % HDP. Současné alianční stanovy členským státům ukládají povinnost vynakládat 2 %.

NATO řeší, co dál po vpádu ruských stíhaček. Estonsko chce tvrdou odpověď: