Tématem pořadu Školní hlášení! byli nadaní žáci. Podle odhadu je totiž mezi dětmi asi 200 000 nadaných nebo mimořádně nadaných, jenže aktivně se pracuje jen se zlomkem z nich. Jak nadané děti rozpoznat a rozvíjet? O tom debatoval moderátor Pavel Vít s dvěma hosty, ekonomkou a výzkumnicí CERGE Miroslavou Federičovou a psycholožkou z Centra nadání Lindou Kolenatou.
Nadáním u dětí je myšlena schopnost učit se nové věci a projevuje se hlavně ve škole, vysvětlila Kolenatá. Podle nedávno prezentované studie Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? je v Česku více nadaných dětí, než uvádí ministerstvo školství. Ve statistikách ministerstva jsou podhodnoceny hlavně dívky a žáci se slabým socio-ekonomickým zázemím, dodala Federičová.
Všeobecně ale platí, že podíl nadaných chlapců a dívek je zhruba stejný. Určitý rozdíl je patrný ještě mezi žáky ve čtvrté třídě, jak ale říká Federičová, v 15 letech už rozdíly nejsou. Tomu ovšem neodpovídají statistiky ministerstva školství.
„Když se díváme na statistiky z ministerstva školství, tak vidíme, že třeba mezi těmi mimořádně nadanými, i když se bavíme o 0,1 % žáků, je tak 25 % dívek. To nás docela překvapilo, že proč je jich tak málo. A dokonce kolegové, se kterými jsme diskutovali naši studii, z Masarykovy univerzity, se psychology, tak nám říkali, že teoreticky bychom neměli vidět žádný rozdíl v podílu nadaných, když se bavíme o tom kvantitativním nadání,“ řekla Federičová.
Proč tedy v některých případech selhává rozpoznávání nadaných dívek? „Jedna z možností je, že kluci možná nejsou takoví pozorní v matematice nebo vyrušují, protože všechno už vědí, a proto možná na sebe taky více upozorní. A proto je taky možné, že jsou více posíláni do poraden, protože taky zároveň s tím nadáním se častokrát vzpomíná ta dvojí výjimečnost, kdy je nadání spojené s nějakou poruchou nebo s nějakým dalším problémem,“ vysvětlila Federičová.
„Inteligence je určitě vrozená věc, přenáší se geneticky, ale to podnětné prostředí je taky velmi důležité k tomu rozvoji. Potenciál je vrozený, ale nakolik se rozvine, záleží spíš na prostředí,“ okomentovala Kolenatá.
Jako problém se ukazuje i to, že nadané dítě mají obtíže identifikovat i učitelé, nicméně se tento stav lepší. „Oni dobře identifikují děti, které jsou motivované, snaživé, z podnětného prostředí a mají dobré školní výkony. Ale ono se to nemusí vždy překrývat a málokdy se to překrývá s nadanými,“ řekla Kolenatá.
Mezi nadanými dětmi se ale objevují i takzvaní skrývači. „Je tady určitá skupina nadaných, většinou dívek, kteří právě z důvodu toho, aby nebyli vyčleněni ze sociální skupiny, tak to své nadání nedávají najevo,“ dodala Kolenatá.
Nadané děti často nastupují do školy s velkými očekáváními, pak ale zjistí, že musí čekat na ostatní žáky, než látku také pochopí. Dochází tak u nich k určitému vyhoření, frustraci a také nudě.
„Některé děti začnou víc vyrušovat a hledají si nějakou jinou zábavu. Některé děti začnou somatizovat, to znamená, začnou mít různé zdravotní problémy, aby se té škole vyhnuly, že tam teda nepůjdou, a studují si to tak nějak samy, všechno jakoby doma,“ popsala Kolenatá.
Co tedy s tím mohou rodiče dělat? Kolenatá říká, že tím, jak jsou nadané děti zvídavé, tak si zpravidla vždycky samy řeknou o to, co chtějí. „To může být pro rodiče návodné. Hlavně se doporučuje ty děti rozvíjet v rámci volného času, nespoléhat jenom na školu. Dávat je do zájmových kroužků, protože oni tam potkají i ty sobě podobné a pak se na sebe napojí a rozvíjejí se navzájem i v rámci té vrstevnické skupiny,“ přiblížila.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz