Hasiči jsou podle Čechů z institucí nejdůvěryhodnější. Většina národa důvěřuje také policistům, vojákům či České národní bance (ČNB). Moc naopak nevěří ministrům, poslancům či senátorům.
Největší důvěru občanů mají v Česku podobně jako v minulosti hasiči, jejichž sboru důvěřuje 93 % občanů. Důvěru zhruba tří čtvrtin lidí mají také policie a armáda, podobně jako Česká národní banka či místní samosprávy.
Naopak nejmenší důvěru měli v průzkumu, který provedla agentura STEM na vzorku 1 022 respondentů, členové vlády, ale také Sněmovna, Senát či Evropská unie. Agentura to ve čtvrtek uvedla v tiskové zprávě.
Hasičský záchranný sbor podle STEM potvrdil svou dlouhodobě unikátní pozici, když mu důvěřuje téměř celá veřejnost. Vyšší míru důvěry mají ale i další bezpečnostní složky.
Míra důvěry v Policii ČR a Armádu ČR se v posledních deseti letech stabilně pohybovala kolem 70 %. V aktuálním průzkumu posílily, u policie pak podpora 79 % respondentů znamená nové maximum v dlouhodobé časové řadě od roku 1994.
Přístup k různým institucím je v poslední době podle STEM podmíněný politickými postoji a preferencemi. Například armáda má jednoznačnou důvěru voličů vládní koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a opozičních Pirátů, a to na úrovni devíti desetin. Naopak u příznivců hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) je to 49 %, u voličů Stačilo! 72 % a u stoupenců ANO 70 %.
Mezi důvěryhodné instituce se v průzkumu stabilně řadí i ČNB. „Centrální banka obnovuje svou důvěryhodnost po propadu spojeném s ekonomickou krizí a vysokou inflací v letech 2022 až 2023 a nyní má důvěru u tříčtvrtinové většiny veřejnosti napříč politickým spektrem,“ uvedla analytička STEM Jitka Uhrová.
V případě Ústavního soudu je míra důvěry na úrovni dvou třetin a je výrazně politicky podmíněná. Soudu důvěřuje 93 % příznivců SPOLU, zatímco voličů SPD 41 %. Agentura upozornila, že názory sbírala ještě před středečním verdiktem soudu, který odmítl stížnosti týkající se takzvaných nepřiznaných koalic SPD a Stačilo! a jejich účasti v říjnových sněmovních volbách.
Poměrně nízkou důvěru dlouhodobě mají politické instituce. Vládě určitě či spíše důvěřuje celkem pouze 25 % lidí, Sněmovně necelá třetina a Senátu 39 % lidí. I jim častěji důvěřují stoupenci SPOLU, STAN a Pirátů.
Jinou pozici má prezident, kterému důvěřuje 57 % respondentů. „Kromě jednoznačné důvěry mezi příznivci SPOLU, STAN a Pirátů na úrovni 90 % má prezident důvěru také části lidí podporujících opozici, konkrétně mezi stoupenci hnutí ANO prezidentovi důvěřuje 40 %,“ uvedla Uhrová.
V případě mezinárodních institucí je důvěra podle STEM poměrně stabilní. Od letošního jara si mírně polepšily Evropská unie (EU), Severoatlantická aliance (NATO) i Organizace spojených národů (OSN).
Alianci důvěřují tři pětiny Čechů, OSN polovina a Unii přes dvě pětiny lidí. „Z dlouhodobého pohledu je patrná poměrně stabilní míra důvěry v NATO, zatímco EU čelila většímu poklesu důvěry, především v souvislosti s ekonomickou a migrační krizí,“ uvedla agentura.
Vláda Petra Fialy ustála hlasování o vyslovení nedůvěry (6/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz