Mikroplasty v těle na nás působí víc, než se myslelo. Vědci je spojují s depresemi

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia

Tomáš Vašek

20. 10. 2025, 05:40

Nová studie poprvé ukazuje, že mikroplasty, které lidé denně přijímají z vody, ryb nebo soli, mohou měnit složení střevního mikrobiomu a tím ovlivňovat psychické zdraví. Vědci našli podobnosti se změnami pozorovanými u pacientů s depresí a rakovinou tlustého střeva. Podle autorů výzkumu se sice zatím nedá mluvit o přímé příčině, ale výsledky dokazují, že mikroplasty mají měřitelný vliv na naše tělo.

Tým vědců z lékařské univerzity ve Štýrském Hradci a výzkumného centra CBmed zkoumal, jak různé typy mikroplastů ovlivňují bakterie ve střevech. Pomocí vzorků stolice pěti zdravých dobrovolníků vytvořili v laboratoři kultury lidského mikrobiomu, které následně vystavili pěti nejběžnějším druhům mikroplastů – polystyrenu, polypropylenu, polyethylenu, PMMA a PET. Napsal o tom list Mirror.

Vědci poté zaznamenali změny v bakteriálních koloniích, které se podobaly těm, jež dříve pozorovali u lidí s depresí a rakovinou tlustého střeva. „Některé typy mikroplastů dokázaly výrazně proměnit složení střevních bakterií,“ uvedl hlavní autor výzkumu Christian Pacher-Deutsch. „Nejde o přímý důkaz, že způsobují depresi, ale naše výsledky jasně ukazují, že mikroplasty mají vliv na střevní mikrobiom,“ dodal.

Související obsah

01:56

Stále více Čechů recykluje odpad. V obcích přibývají speciální kontejnery

5. 6. 2025 Jáchym Háma J. HÁMA

​Podle vědců jsou tyto částice všudypřítomné. „Mikroplasty jsme našli v rybách, mořské soli, balené i kohoutkové vodě,“ upozornil Pacher-Deutsch a doplnil: „Většina lidí se s nimi setkává denně – při jídle, vdechováním i přes pokožku. A protože mikrobiom hraje klíčovou roli v našem trávení i duševním zdraví, omezení jejich příjmu je rozumným krokem.“

Analýza ukázala, že různé druhy plastů ovlivňují různé skupiny bakterií, včetně Lachnospiraceae, Oscillospiraceae, Enterobacteriaceae a Ruminococcaceae. Nejvýraznější změny vědci zaznamenali u bakterií z kmene Bacillota, které jsou zásadní pro trávení a imunitu. Současně došlo i k posunu kyselosti prostředí, což může podle odborníků narušovat rovnováhu střevní mikroflóry.

Střeva ovlivňují imunitu i psychiku

„Mikroplasty mohou fungovat jako nosiče chemických látek, které mění bakteriální metabolismus,“ řekl vědec. „Tyto změny vedou ke zvýšení kyselosti, což může vyvolat stresovou reakci mikroorganismů a tím dál narušovat rovnováhu celého systému,“ uvedl. K velmi podobnému výsledku došla jiná studie zveřejněná na webu Science Daily.

Související obsah

03:32

Do těla se nám ročně dostane až 120 000 částic mikroplastů, upozorňuje Winkler

25. 6. 2025 TN Live T. LIVE

​Výzkumníci připomněli, že vědci označují střevní mikrobiom za „druhý mozek“ – ovlivňuje imunitu, náladu i psychické procesy. Výsledky tak naznačují, že dlouhodobé vystavení mikroplastům by mohlo nepřímo přispívat k rozvoji duševních onemocnění.

Studie byla představena na odborné konferenci United European Gastroenterology Week 2025 v Berlíně. Vědci plánují navazující výzkumy s větším počtem účastníků, aby lépe porozuměli tomu, jak mikroplasty působí na lidské zdraví.

„Je příliš brzy dělat jednoznačné závěry, ale jedno víme jistě. „Mikroplasty v našem těle nejsou neškodné a ovlivňují složité biologické procesy. Každé snížení jejich příjmu může být prospěšné,“ uzavírá Pacher-Deutsch.

Češi mají podprůměrnou dobu dožití. Může za to neochota starat se o své zdraví (8/2025):