Bytová krize drtí vysokoškoláky. Kapacit na kolejích je málo, a studenti tak musejí do podnájmů, které jsou výrazně dražší. Podle odborníků se to projevuje i na tom, že část studentů vysokou školu nedokončí. V Česku je aktuálně více než 315 tisíc vysokoškoláků, z toho zhruba šestina ze zahraničí.
Hledání bydlení v Praze zabralo studentce architektury čtyři měsíce. Pronajímatelé bytů ji a její další spolubydlící odmítali prý hlavně kvůli tomu, že chtěli bydlet ve dvou v jednom pokoji, aby si byt mohli vůbec dovolit.
„Koukala jsem na různé inzeráty na internetu, na facebooku, a i když jsme potom odpověď dostali, tak když zjistili, že jsme studenti, tak nás ubytovat nechtěli,“ popsala studentka architektury.
Za pokoj teď platí 8,5 tisíce měsíčně, což je na Prahu podle odborníků dobrá cena. „Rodiče mi přispívají, za to jsem moc ráda, a taky chodím na brigádu, abych zvládla platit jídlo a tak,“ dodala studentka. V Praze se cena samostatného pokoje v bytě pohybuje kolem 12 tisíc korun, a to kvůli nedostatku kapacit na kolejích i na trhu s byty.
Na jedno lůžko v Praze připadají podle statistik téměř tři studenti. V Olomouci je situace ještě horší. Vysoké školy nabízejí necelých 68 tisíc lůžek, studentů je přitom přes 315 tisíc. Získat kolej je tak podle studentů něco jako výhra v loterii.
„Všichni, kteří chtěli ubytování získat a byli ochotní počkat, nakonec své ubytování získali. Máme kolejní kapacitu o počtu 4 034 lůžek, to je o zhruba o 600 míst víc, než tomu bylo před rokem,“ uvedl mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.
V Praze ale na kolej někteří nedosáhli. Kvůli nedostatku kapacit a vysokým cenám si někteří studenti pronajímají byty mimo Prahu a do školy dojíždějí. Problém s kapacitami ještě zesílí, až na vysoké školy zamíří silná generace dnešních středoškoláků. Kvůli samotnému vyžití musí většina studentů chodit na brigádu.
Čas na přivýdělek ale nemají všichni. Dvojobory na pedagogické fakultě, medicína nebo třeba zdravotnické obory se stovkami hodin praxe jsou totiž velmi časově náročné. Sociální stipendium v Česku pobírá necelé procento vysokoškoláků, což je nejméně z EU. A jeho výše je také nejnižší – zhruba 5 200 korun.
„Ta stipendia nejsou příliš vysoká a hlavně jsou omezená na velmi úzkou skupinu těch nejpotřebnějších. Když byly návrhy na rozšíření, tak to neprošlo za dosavadní vlády,“ uvedl analytik Gov Lab Šimon Stiburek. Ubytovací stipendium je v Česku v průměru 600 korun.
„Ubytovací stipendia je taková plošná dávka, jejíž výše je však velmi symbolická. Absolutně nekoresponduje s náklady na bydlení, takže i dnes studenti často dojíždí za studiem,“ dodal Stiburek.
„My se budeme snažit udělat sociální stipendium přístupnější pro výrazně více studentů. Dále bychom chtěli pro studenty, kteří mají malé dítě, zavést tzv. hlídačkovné,“ řekl stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz