Bývalý britský ministr obrany Ben Wallace tvrdí, že klíč k obratu ve válce leží v jediné strategické slabině Kremlu: poloostrově Krymu. Kyjev podle něj musí přestat hledat všeobecné průlomy a soustředit se na uzavření ruské přístupové trasy na poloostrov. Podle něj může zničení zásobovacích linií a časté útoky drony udělat z Krymu logistickou past, která Putina postaví před těžké rozhodnutí.
Wallace ve svém komentáři pro britský list The Telegraph ostře hodnotí ruského prezidenta a jeho motivace. „Putin je smutný malý šikanátor. To nám říká, jak to na Ukrajině dokončit,“ napsal exministr a vyzval k pochopení Putinova myšlení jako kroku k porozumění možným řešením konfliktu. Podle něj osobnostní rysy ruského vedení – ego a cílené historické narativy – pomáhají vysvětlit, proč Kreml tak lpí na Krymu.
Wallace zdůrazňuje, že Krym má pro Putina výjimečný, téměř posvátný význam. Připomněl i citát ruského prezidenta týkající se poloostrova: „Krym, starobylý Korsuň neboli Chersonésos, a Sevastopol mají pro Rusko neocenitelný civilizační, a dokonce posvátný význam, jako Chrámová hora v Jeruzalémě pro stoupence islámu a judaismu. Tak to budeme vždy brát.“ Právě toto emotivní připoutání k teritoriu podle Wallace dělá z Krymu Putinovu Achillovu patu.
Vladimir Putin ve svých projevech často mluví o Krymu jako o „starobylém Korsuni neboli Chersonésu“, čímž zcela vědomě spojuje dvě různá historická místa. Korsuň (dnes město Korsuň-Ševčenkivskij) leží hluboko ve vnitrozemí Ukrajiny, v Čerkaské oblasti – stovky kilometrů od moře. Chersonésos je naopak antické řecké město přímo na Krymu, na území dnešního Sevastopolu.
Putin tímto spojením vytváří mytický celek „prvotní ruské kolébky“, i když historicky jde o dvě zcela odlišné lokality. Pro propagandistickou legendu je však jejich přesná geografická poloha nedůležitá – podstatný je emocionální symbol.
Jako konkrétní krok Wallace navrhuje cílené omezení ruských zásobovacích tras do Krymu. „Totální zničení Kerčského mostu by znamenalo, že ruské zásoby pro Krym by musely jezdit mnohem nebezpečnější trasou blíže frontě,“ píše Wallace. Tím podle něj Kyjev donutí Moskvu čelit vyšším logistickým ztrátám a zvýšenému riziku útoků na konvoje.
Analytici webu The Conversation upozorňují, že současné provokace Moskvy, jako například narušování vzdušného prostoru evropských zemí, spíš svědčí o ruské nervozitě než o převaze. Autoři textu uvádějí, že Rusko letos sice něco málo „urvalo“ na frontě, nedaří se mu ale zaznamenat velký průlom. Naopak začíná narážet na limity. Ukrajina mezitím útočí na ropnou infrastrukturu a zásobování, takže tlačí na ruskou ekonomiku i armádu.
Wallace vyzývá Západ, aby v tom Ukrajině pomohl dodávkami vhodných zbraní a technologií. „My v Británii bychom měli pomáhat dodávkami dronů – jak mořských, tak vzdušných,“ napsal a připomněl dřívější německý návrh na dodání raket Taurus, které by mohly poškodit mostní spojení. Podle něj nyní Západ a Ukrajina drží technologickou převahu v oblasti bezpilotních prostředků a nesmí se bát ji využít.
Pokud spojenci dodají Kyjevu další technologii a munici, podle Wallace i analytiků The Conversation se otevře realistická šance k dlouhodobému oslabení ruských operací.
Bývalý ministr připouští, že taktika obléhání Krymu nebude snadná a nese rizika. Tvrdí ale, že právě strategické znemožnění přístupů může způsobit, že Putin „bude mít něco, co může ztratit“, a tím se přiblíží možnosti jednání o míru. Exministr uzavřel svůj text výzvou k rozhodnějšímu přístupu: pokud Západ dodá prostředky, které Kyjev potřebuje, podle něj se „tento boj dá vyhrát“.
Zelenskyj byl v Bílém domě. Putin chce válku ukončit, řekl Trump (10/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz