APLIKACE TN.CZ
Headline TN Live

Snížení věku trestní odpovědnosti není řešení, říká expertka. V pubertě je těžší se ovládat

V Česku přibývá násilných trestných činů páchaných dětmi mladšími 15 let. Téma v pořadu Headline rozebrala moderátorka Kristýna Bezděková s Janou Hulmákovou, výzkumnou pracovnicí Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, se kterou řešila, jestli by se neměla snížit věková hranice trestné odpovědnosti.

Po roce 2023 je možné zaznamenat nárůst násilné kriminality u dětí do 15 let. Hulmáková ale podotkla, že tomu předcházelo covidové období, kde byl výrazný pokles násilné kriminality u dětí.

„Další takový faktor, který musíme brát do úvahy i z hlediska nárůstu počtů případů, je ten, že se právě v této době dostávají do věku mladistvých, a předtím byly ve věku dětí mladších 15 let, velmi silné populační ročníky, což se samozřejmě odráží i v nárůstu registrované kriminality mládeže,“ řekla Hulmáková.

V souvislosti s kriminalitou dětí se někdy objevují návrhy na snížení hranice trestní odpovědnosti z nynějších 15 let. Tento názor ale Hulmáková nesdílí. „Z hlediska poznatků, které známe z kriminologie a penologie, si nemyslím, že by se snížení hranice trestní odpovědnosti mělo výrazněji v pozitivním směru projevit z hlediska poklesu kriminality,“ uvedla.

K tomu poznamenala, že od roku 2000 byl znát pokles registrované kriminality mladistvých a dětí včetně té násilné, v roce 2009 se kriminalita stabilizovala a v poslední době rostla, nicméně po celou dobu byla hranice trestní odpovědnosti 15 let. Podle Hulmákové tak nelze prokázat, že by vliv snížení hranice na kriminalitu šlo přímo prokázat.

Související obsah

​„Příčiny kriminality samozřejmě leží primárně jinde, a pokud jde o násilnou kriminalitu nebo i obecně kriminalitu u dětí, myslím si, že ty odpovědi nebo ta řešení, která by přispěla k vyšší bezpečnosti společnosti, leží mimo systém trestního práva. Právě když se bavíme o kategorii dětí mladších 15 let, primárně tedy v oblasti sociální práce, zdravotnictví, školství a podobně,“ vysvětlila.

Požadavky na snížení věkové hranice se objevují pravidelně a vždy, když se objeví nějaký závažný případ, poznamenala Hulmáková. Tématem se začnou zabývat jak politici, tak voliči. Mezi lidmi se šíří strach a také určité přesvědčení, že snížení hranice či to, že se z nějakých přestupků stanou trestné činy, může pachatele odradit. Objevují se i argumenty, že děti dnes dospívají rychleji.

„Což ovšem když se potom podíváme na jiné poznatky z oblasti třeba vývojové psychologie, neurovědy a podobně a i doporučení některých významných subjektů, jako je třeba výbor pro práva dítěte a podobně, tak ty poukazují na to, že to období dospívání je velmi složité, i vývoj mozku tam probíhá poměrně dlouhodobě a je velmi obtížné takovou hranici stanovit. Obecně se apeluje na to, aby nebyla stanovena příliš nízko,“ dodala.

Související obsah

​Vůbec stanovit přesnou věkovou hranici je složité. Děti často podle Hulmákové vědí, že určité jednání je trestné, nedokáží si však plně uvědomit dopady na oběť a dlouhodobé následky. K pubertě se také váže emoční labilita. „Tam nelze posuzovat jenom to, jestli jsou schopni rozpoznat protiprávnost, ale i to, do jaké míry jsou schopni třeba ve srovnání s dospělými pachateli ovládnout to jednání,“ dodala.

Snížení věku trestní odpovědnosti na 14 let s sebou nese i další komplikace. V tom věku jsou děti ještě školou povinné, čemuž by se musel přizpůsobit systém. Příliš brzké vtažení dětí do systému trestní justice má také zásadní negativní vliv na jejich vývoj, což může vést k recidivě.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

TN Live, rod | Text vznikl s přispěním umělé inteligence

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz