Nová planeta nadchla astronomy. Skarka z Akademie věd vysvětlil, čím je zaujala

TN Live

26. 10. 2025, 12:43

Astronomové objevili superzemi, planetu podobnou Zemi, jen asi 18 světelných let od nás. Téma v pořadu Headline probral moderátor David Chmátal s Markem Skarkou z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Nově objevená planeta má název GJ 251. Jak vysvětlil Skarka, název je katalogové číslo hvězdy, u které jsou dvě planety. Jedna byla známa již dříve, druhá se objevila nyní.

„Obě dvě mají hmotnosti asi čtyřikrát větší než Země, takže je pokládáme za takzvané superzemě. Jedna z nich, ta nově objevená, by mohla obíhat v obyvatelné zóně, na jejím povrchu by mohla být voda v kapalném skupenství,“ popsal.

Objev je podle něj zajímavý i proto, že z vesmírného hlediska je planeta velmi blízko Zemi. Nicméně ani tak není možné, aby k ní lidé s nyní dostupnými technologiemi doletěli. Jeden světelný rok je zhruba 9,5 bilionu kilometrů, planeta je od Země vzdálená asi 18 světelných let. Skarka pro srovnání uvedl, že světlo doletí ze Slunce k Zemi asi za 8 minut, z Měsíce, který je od Země vzdálený necelých 400 tisíc kilometrů, asi za 1,5 vteřiny.

Planetu se podařilo objevit metodou radiálních rychlostí. „Když planeta obíhá okolo hvězdy, tak to není tak, jak to říkám teďka, jako že obíhá okolo hvězdy, ony obíhají kolem tzv. společného středu hmotnosti. To znamená, že i ta hvězda nějakým způsobem obíhá, nějakým způsobem se hýbe. A ta planeta cvičí s tou hvězdou a my potom sledujeme, jak moc hýbe s tou hvězdou,“ vysvětlil.

Související obsah

Astronomové objevili „neviditelný“ asteroid. Vysvětlili, proč je tak nebezpečný

26. 10. 2025 Adam Češner A. ČEŠNER

​Astronomové tak samotnou planetu nevidí, ale vidí, jak moc se přibližuje a vzdaluje zmíněná hvězda. „Z této metody jsme schopni odhadnout minimální hmotnost těch planet. Když jsem říkal, že ty hmotnosti jsou okolo čtyř hmotností Země, tak to jsou minimální hmotnosti, ono to klidně může být víc. A teď jde o to, jak je ten systém k nám skloněný. Takže ve skutečnosti to vůbec nemusí být superzemě, ale mohou to být nějací plynní obři, něco většího, jako Jupiter nebo něco podobného. Takže zatím pořád nevíme,“ řekl Skarka.

Z toho, že je planeta několikrát hmotnější než Země, se dá podle Skarky předpokládat, že složení obou těles by mohlo být podobné a že by tam mohla být kapalná voda.

Letos uplynulo 30 let od objevení první exoplanety, tedy planety, která obíhá kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Nyní vědci vědí už o asi 6 000 exoplanetách. Jsou různorodé, některé jsou i menší než Země, těch je ale málo. Stovky těchto těles se nachází v obyvatelných zónách. A zhruba na několika desítkách z nich by se mohla nacházet voda v kapalném stavu.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.