Na válkou zmítané Ukrajině se objevila zákeřná nemoc. Svět se s ní naposledy ve velkém potýkal během první světové války před více než 100 lety. Nyní postihuje ukrajinské vojáky, kterým se navíc kvůli bojům těžko dostává pomoci.
Ukrajinští zdravotníci hlásí případy plynaté gangrény, což je onemocnění, které bylo kdysi úzce spojováno se zákopy první světové války a o kterém se dlouho myslelo, že je v Evropě téměř vymýceno. Upozornil na to web The Telegraph.
Bakteriální infekce, která ničí svalovou tkáň smrtící rychlostí, se na Ukrajině znovu rozmohla právě kvůli dlouho trvajícím bojům a zákopům. Zraněné navíc kvůli všudypřítomným dronům téměř nelze evakuovat. To způsobuje, že se infekce šíří alarmující rychlostí.
„Jsme svědci takových komplikací zranění, jaké žádný žijící člověk nikdy neviděl,“ popsal Alex, který pracuje jako zahraniční dobrovolný zdravotník v oblasti Záporoží. „Takto dlouho netrvaly evakuace zraněných minimálně posledních 50 let. Vidíme tak patologii, jakou jsme nikdy předtím neviděli,“ dodal.
Plynatá gangréna je závažná svalová infekce způsobená hlavně bakteriemi Clostridium, pojmenovanými podle plynových bublin, které se tvoří pod kůží. Bakteriím se daří v nekrotické tkáni zbavené kyslíku, což pacientovi způsobuje silnou bolest, otok, změnu barvy tkáně a praskání.
Infekce obvykle následuje po traumatických poraněních, jako jsou hluboká střelná poranění nebo poranění výbuchem, zejména pokud je lékařská péče opožděna, což je na Ukrajině běžné. „Do nemocnice přicházejí lidé, kteří jsou zranění už několik týdnů a jen sedí v podzemí a jsou udržováni naživu,“ řekl Alex. Léčba plynové gangrény je přitom obtížná a uzdravení není zdaleka zaručeno, a to ani v těch nejlepších nemocnicích.
„Léčba obvykle zahrnuje chirurgické odstranění infikované tkáně spolu s velmi silnými dávkami intravenózních antibiotik,“ popsala docentka Lindsey Edwardsová. „Je to extrémně život ohrožující infekce. Pokud se neléčí, úmrtnost se blíží 100 procentům,“ dodala.
„Historicky je to považováno za fenomén z doby první světové války. Od té doby se to stalo mnohem vzácnějším, a to především díky včasnému ošetření ran, včasné operaci, antibiotikům a lepšímu ošetření ran,“ vysvětlil ortoped Alastair Beaven, který sloužil v Afghánistánu. „Čím déle se čeká, tím omezenější jsou rekonstrukční možnosti, protože dochází k progresi mrtvé a umírající tkáně. Hlavním problémem se stává infekce u těchto typů ran,“ dodal.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz