Česko požádalo o výjimku z migračního paktu. Rozhodne o ní Evropská rada

Petr Virt

Aktualizováno 18:21, 15. 11. 2025 12. 11. 2025, 13:55

Česko by zatím nemuselo přijímat uprchlíky ani platit příspěvky v rámci migračního paktu. Podle Evropské komise má nárok na výjimku, protože se stará o běžence z Ukrajiny. O výjimku ve středu oficiálně požádalo ministerstvo vnitra. Rozhodnout o ní mají členské státy Evropské unie.

Dvanáct žadatelů o azyl. Tolik bylo Česko ochotné přijmout lidí během přerozdělování uprchlíků při migrační krizi před deseti lety. Během války na Ukrajině ale Praha dramaticky otočila.

Úkryt před invazními vojsky na českém území našlo téměř 400 tisíc Ukrajinců. V přepočtu na 1 000 jich Češi ubytovali 35, suverénně nejvíce v Evropě, i výrazně víc než Poláci. V nové zprávě o migraci to zohledňuje i Evropská komise. „Tyto státy budou moci požádat o úplný odečet z fondu solidarity a Rada pak rozhodne, jestli jim ho udělí,“ řekl komisař pro migraci Magnus Brunner.

Související obsah

01:47

Merz chce deportovat všechny trestané Syřany. Migrantům se ze země nechce

4. 11. 2025 Monika Všetečková M. VŠETEČKOVÁ

Do fondu solidarity členské státy přispívají tím, že si buď přerozdělí žadatele o azyl, dají finanční příspěvek, nebo pomohou s logistikou. O výjimku společně s Českem může zažádat i Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko. „Česko sice bude muset formálně přislíbit určitou solidaritu, ale může pak žádat o výjimky, pokud to celková situace dovolí,“ upřesnil odborník na migrační politiku Alberto-Horst Neidhardt.

​„Teď možná, možná dostaneme výjimku díky tomu, že máme u nás uprchlíky z Ukrajiny, ale to se může rychle změnit a příští rok už na nás může spadat nějaká relokace nebo finance, které budeme muset platit do společného balíku, a to je pro nás nepřijatelné,“ řekl europoslance ANO Jaroslav Bžoch.

Ačkoliv zejména ve státech na pobřeží Středozemního moře je situace stále kritická, problém s přívalem žadatelů o azyl se podle Evropské komise pomalu daří řešit. Loni jich meziročně nelegálně překročilo hranice EU o 35 procent méně než o rok dříve.

„Ten migrační pakt ve své podstatě v těch osmi nařízeních je velmi dobrý a pomáhá urychlit návratovou politiku, pomáhá propojení databází. Jsou tam dvě věci, které je potřeba upravit, a nová vláda by se měla soustředit na ty dvě věci,“ domnívá se lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

O tom, jestli Česko výjimku získá, rozhodnou na zasedání Evropské rady členské státy. Migrační pakt začne platit v červnu příštího roku.