Herečka Dáda Patrasová a saxofonista Felix Slováček se vyrovnávají se ztrátou své dcery Aničky Slováčkové (†29). Jejich chování ve veřejném prostoru okomentovali psychologové Helena Petrová a Jaroslav Simon. Zároveň uvedli, jak se s podobně tragickými situacemi vypořádat.
S odchodem Aničky Slováčkové se každý z jejích rodičů vyrovnává po svém. Dáda Patrasová tvrdí, že se po ztrátě dcery uzavřela do sebe, Felix Slováček se zase uchýlil k práci.
„Každý volíme metody nebo způsoby, které nám pomáhají,“ uvedla psycholožka Helena Petrová. „To, že Felix řekne: ‚hele, mně pomáhá práce, tak já do ní budu utíkat‘, je svým způsobem v pořádku,“ řekla. Zároveň ale varovala před možným potlačováním emocí. „Na druhou stranu by to nemělo vést k tomu, že to úplně potlačí a neodžije si to, protože takhle by se z toho třeba pak nikdy nedostal,“ dodala.
Potlačování emocí může totiž vést k závažnějším problémům. „Důležité je, aby se to nějakým způsobem zpracovávalo, aby se ty pocity měnily a nezůstávaly stejné,“ upozornila psycholožka. „Když to zůstane stejné, tak se nám pak může vyvinout akorát posttraumatická stresová porucha, kdy my ‚zamrzneme‘ v té jedné emoci.“
Upozornila ale, že práce v podobných situacích může dotyčnému i hodně pomoct. „Když se prožívají těžké situace, tak nám řád, práce a pravidelné záležitosti strašně pomáhají vydržet,“ tvrdí Petrová.
Podobně se vyjádřil i Simon. „Útěk je někdy nejlepší řešení. Pomáhá nám to zvládnout. Pomáhá nám to přežít. Pomáhá nám nějak fungovat,“ uvedl. „Je ale důležité, aby tento útěk byl jen určitá fáze našeho vyrovnávání se,“ řekl dále psycholog. „Abychom se, až toho budeme schopni, s událostí konfrontovali a postupně ji přijali a emočně zpracovali,“ dodal.
Zároveň uvedl, že nedostatečné zpracování události bývá právě u předčasných úmrtí častým problémem. „V těchto případech bývá vyrovnání se se smrtí pro blízké mnohem těžší,“ řekl. „Proto i často dochází k nedostatečnému zpracování a ošetření těchto předčasných úmrtí, a ta událost tak v rodinném systému dále působí,“ dodal Simon.
„Uzavřít se do sebe může být zdravé, anebo to taky může být nezdravé,“ okomentovala psycholožka přístup maminky zesnulé. „Pokud se člověk uzavře do sebe, přestane vycházet a přestane úplně chodit mezi lidi, tak samozřejmě je to špatně a potřebuje odbornou pomoc,“ dodala.
„Ale pokud vyhodnotím, že mě prostě ta společnost akorát týrá, když někam jdu, a není mi tam dobře a je mi dobře doma s knížkou, tak je samozřejmě dobré být uzavřený do sebe a být doma s knížkou,“ uvedla dále.
Mluvit s lidmi totiž dotyčnému často „nedává vůbec žádný smysl“, vysvětlila Petrová. Člověk v podobné situaci mnohdy nemá nikoho, kdo by pro něj měl pochopení. „Ono upřímně, s kým si má takový člověk, kterému umřelo dítě, povídat. Ten okruh lidí se vám tak zúží, že se ocitnete na ostrůvku, kde nikdo není,“ dodala. „Ona si může pokecat s matkou, které se stalo to samé. To je pro ni partner pro diskuzi. Nebo prostě s někým, kdo má podobný zážitek,“ uvedla Petrová.
Právě nalézt někoho, kdo dotyčnému porozumí, je v podobných situacích velmi nápomocné. Psycholožka doporučuje vyhledat buď někoho, „kdo má těžce nemocného nebo fatálně nemocného příbuzného“, nebo jakoukoli odbornou pomoc. Může jít i o individuální poradenství, vhodnější je však podle ní paliativní nebo jiný podpůrný tým. Tyto organizace totiž sdružují jedince v podobných situacích a umožňují jim navzájem sdílet své pocity a zkušenosti.
Význam odborné pomoci zdůraznil i Simon. „K vyrovnání se se smrtí může být velmi nápomocná psychoterapie, která by podle mého mínění měla být v těchto případech zcela běžným a standardním ošetřením,“ uvedl. Zároveň upozornil, že na vyhledání odborníka může u každého nastat správný čas za různě dlouhou dobu. „Někdo vyhledá psychoterapeuta třetí den po události, jiný ho navštíví až třetí rok,“ řekl Simon.
K tomu psycholog uvedl příklad ze své praxe. „Nedávno jsem měl klientku, která až dnes měla sílu zpracovat si trauma z předčasného úmrtí maminky, které v sobě nosila 30 let. Mělo to svůj význam,“ řekl. „Nikdy není pozdě. A vše má svůj čas,“ dodal.
Anna Slováčková dlouhodobě bojovala se zákeřnou rakovinou. Poprvé jí nádor prsu našli v roce 2019, poté podstoupila chemoterapie a operaci. V říjnu 2023 se jí rakovina vrátila. Snažila se ji porazit ze všech sil. Nakonec bohužel nemoci 6. dubna 2025 podlehla. Bylo jí 29 let.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz