Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že Evropa možná vstoupila do nejnebezpečnější éry od konce studené války. Podle něj někteří vojenští historici dokonce tvrdí, že uplynulé léto mohlo být posledním obdobím skutečného klidu, než se Rusko znovu vyzbrojí natolik, aby dokázalo ohrozit státy NATO. Pistorius zároveň upozornil, že okno na přípravu se rychle zkracuje a že Evropa musí okamžitě zrychlit modernizaci armád. Zároveň dodal, že NATO se umí bránit, ale musí posílit výbavu i počet vojáků.
Pistorius v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung reagoval na otázku, zda má NATO dost času připravit se na případnou konfrontaci s agresivním Ruskem. Podle něj už dnes existují odhady, které varují před možností ruského útoku na východní křídlo Aliance v rozmezí několika málo let.
„Vojenské špičky a zpravodajci umí přibližně říct, kdy Rusko obnoví síly tak, aby dokázalo zaútočit na členský stát NATO. Dlouho jsme mluvili o roce 2029,“ uvedl a dodal: „Teď ale někteří říkají, že je to možné už v roce 2028, a někteří vojenští historici tvrdí, že minulé léto bylo posledním obdobím míru.“
Ministr přitom upozornil, že Evropa nesmí působit bezmocně. „Neměli bychom vytvářet dojem, že se NATO neumí bránit. Umí. Má silný odstrašující potenciál, konvenční i jaderný,“ řekl. Přesto zdůraznil, že Evropa musí rychle změnit přístup: „Musíme naše síly vybavit ještě lépe.“
Pistorius připomněl, že skutečné riziko začala Evropa vnímat až po ruském útoku na Ukrajinu. „Naše bezpečnostní situace se dramaticky změnila, ale pochopili jsme to až v roce 2022. Příliš pozdě,“ řekl. V rozhovoru popsal Rusko jako agresivního protivníka, který se řídí „maximálně bezohlednou, imperialistickou logikou“.
Německo podle něj musí zrychlit výstavbu armády, posílit výcvik i celkovou obrannou připravenost. „Musíme dokázat předvídat budoucí válku a vytvořit odolné struktury,“ uvedl. Zmínil také potřebu jasného plánu rozvoje aktivních sil a masivní posílení armádních záloh. „Zadal jsem vypracování strategie rezervy a zákona, který ji posílí,“ citoval politika i deník Kyiv Post. Tamní vládní koalice se dokonce nedávno shodla na novém modelu vojenské služby.
Pistorius zároveň popsal, jak rychle se mění moderní válčení, především kvůli dronům. Technologie se podle něj vyvíjí tak rychle, že nemá smysl nakupovat obrovské zásoby jednoho typu, protože „za tři měsíce mohou být zastaralé“. Německo chce místo toho vybudovat systém, který dokáže v krizi rychle spustit masovou výrobu.
Ministr také nastínil vizi německé armády do roku 2030: aktivní síly kolem 210 až 220 tisíc vojáků, přes 200 tisíc rezervistů, moderní tanky Leopard 2A8, protivzdušný systém Skyranger či nové letouny F-35. Doufá, že NATO si i za několik let udrží jednotu a že „další generace Němců se jednou podívá zpět s hrdostí na to, jak sloužila své zemi“.
Pistoriova slova přicházejí ve chvíli, kdy před podobným rizikem varoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ve svém nedávném rozhovoru řekl, že Rusko může otevřít novou frontu v Evropě ještě před koncem války na Ukrajině. „Putin to může udělat,“ uvedl. Zelenskyj míní, že Moskva testuje hranice trpělivosti Západu a vede proti Evropě širší „hybridní válku“.
Ke změně modelu vojenské služby přistoupilo Německo především kvůli EU, říká Zdeněk Petráš (11/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz