České děti extrémně tloustnou. Brzy bude mít nadváhu každé druhé

Jakub Černý, Justýna Stoklasová

Aktualizováno 17:32, 25. 11. 2025 25. 11. 2025, 13:12

Zhruba každé osmé dítě v Česku je obézní. To je sice pokles oproti roku 2021, kdy měla negativní vliv na děti epidemie covidu-19, ale zároveň je to čtyřikrát horší výsledek než v roce 1991. Odborníci navíc očekávají dramatický nárůst v nejbližších letech a desetiletích.

Dětí s obezitou od epidemie covidu-19 mírně ubylo. Zatímco v roce 2021 jich bylo přes 16 %, loni asi 12 %. Oproti roku 1991 je jich ale i tak čtyřnásobek, nejvíc mezi třináctiletými.

Na úterním semináři v Senátu to uvedl místopředseda jeho zdravotního výboru Bohuslav Procházka (KDU-ČSL). Odborníci očekávají další nárůst, v roce 2050 bude mít nadváhu či obezitu polovina dětí.

Podíl obézních roste s věkem, mění se i podíl chlapů a dívek. V pěti letech je obézních asi tři procenta chlapců a necelých pět procent dívek.

Ve 13 letech je obézních chlapců skoro pětina, dívek šestina. U starších se pak rozdíly mezi pohlavími podle posledních studií snižují.

„Obezita s sebou nese řadu závažných zdravotních komplikací. Jde jednak o komplikace způsobené mechanickými účinky nadměrného množství tuku, například artrózu, ale také o komplikace vznikající v důsledku hormonálních, metabolických a imunitních změn, zejména diabetes a kardiovaskulárních onemocnění," uvedl předseda výboru Tomáš Fiala (za ODS).

Nejohroženější obezitou jsou podle statistik žáci základních škol s ekonomicky hůře situovaných rodin. „Ve většině vyspělých zemí vidíme, že dětskou obezitou jsou nejvíc ohroženy rodiny, které mají méně finančních zdrojů a nižší vzdělání,“ uvedl Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Roli hraje i nedostatek pohybu a více času stráveného před obrazovkami.

Související obsah

01:49

Studie ukázala vliv ultra zpracovaných potravin na obezitu. Je alarmující

6. 8. 2025 Monika Všetečková M. VŠETEČKOVÁ

U obézních dětí dochází i ke změnám v mozku. Kromě fyzických obtíží čelí děti i psychickým problémům. Mají nízké sebevědomí, úzkosti a deprese.

U dospívajících navíc přejídání často souvisí se stresem, tlakem ze školy nebo úzkostmi. Vliv má i nedostatek spánku - nevyspalé děti mají větší hlad a preferují rychlé cukry a tuky.

Lékaři pracují při léčbě obézních s celými rodinami. Dítě s jedním obézním rodičem má padesátiprocentní riziko, že bude mít s váhou problémy. U obou rodičů riziko stoupá k 80 %. Problémy vznikají ještě před narozením.

„U dětí matek, které měly těhotenskou cukrovku, dochází během vývoje k odlišnostem v regulaci chuti a odměny. Takové dítě může mít přirozeně vyšší potřebu sladkého a menší schopnost zasytit se malým množstvím potravy,“ doplnil Boženský.

Naopak nižší riziko obezity mají děti, které jsou dlouho kojené. U dětí pak podle něj nejsou na místě žádné drastické diety.

Související obsah

28:54

Obezita je cesta k rakovině. S trávením pomůže koncept zdravého talíře, radí lékařka

21. 10. 2024 Redakce TN.cz R. TN.CZ

„Smysl má jednoduchý, předvídatelný režim. Pravidelná snídaně, několik menších porcí denně, omezení slazených nápojů a dostatek ovoce a zeleniny,“ vysvětlil. Za problém odborníci považují i takzvané vysoce zpracované potraviny, jako jsou balená hotová jídla nebo polotovary.

Náklady na léčbu obezity a s ní spojených onemocnění napříč populací jsou zhruba 80 miliard korun ročně. Další náklady jsou podle Aleše Tichopáda z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT také v nižší pracovní produktivitě nebo předčasných úmrtích.

Obezita u dětí narůstá. Rizikové potraviny by se měly zdanit, říká odborník:

​