Plošné školné Motoristé nechtějí. Podle návrhu by si ale někteří studenti připlatili

Miroslav Krejčí a Veronika Doležilová | Zdroj: TN Live

TN Live

26. 11. 2025, 19:32

Speciální vysílání pořadu Školní hlášení! dává prostor stranám, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, aby představily svou vizi pro školství. Hostem tohoto dílu byl Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, poslanec a expert Motoristů pro oblast o školství a vzdělávání. Debaty se spolu i s moderátorem Pavlem Vítem zúčastnila Veroniku Doležilová, členku koordinačního výboru, právnička a expertka na školskou legislativu.

Jedním z témat debaty bylo i školné na vysokých školách. Krejčí říká, že Motoristé nechtějí zavádět plošné školné a chtějí, aby na vysokých školách zůstal přibližně stejný počet studujících zdarma. Nicméně v určitých případech by školné zavedeno být mohlo.

„My jsme chtěli umožnit vysokým školám, aby mohly vyučovat obory, které si u nich neobjedná stát. Pokud by státní vysoká škola učila obor, za který stát neplatí, tak logicky by to znamenalo, že by si musela vybírat školné od studentů. To dneska dělají soukromé vysoké školy, to školné kompletně pokrývá výuku, a my jsme tím, co jsme dali do volebního programu, řekli, že bychom tuto volnost chtěli dát i státním vysokým školám,“ objasnil Krejčí.

Související obsah

30:25

Majerové vadí ideologizace školství: Mluví o šíleném vtahování LGBT+ výuky na první stupeň

23. 11. 2025 TN Live T. LIVE

​Na Doležilovou tak směřovala otázka, zda by se nemohlo jednat o diskriminaci, tedy zda návrh není překážkou v rovném přístupu ke vzdělání. Ta v tom ale nevidí žádný problém.

„Pokud se nabídka rozšíří o obory a o témata, která si stát, jak říkal pan Krejčí, neobjednal u veřejných vysokých škol, anebo jsou tady soukromé vysoké školy, které mají obory pouze akreditované, ale stát je třeba nepoptává, tak tam školné funguje. A pokud jsou na to nastavená pravidla standardně zákonem, tak to samozřejmě není nic proti ničemu,“ uvedla.

Návrh Motoristů jde ale hlouběji. „To, co jsme navrhovali, se stejně tak vztahuje na obory, které škola učí, ale z nějakého důvodu by chtěla navýšit kapacitu a učit více, než kolik si u ní stát objedná. Pokud by škola chtěla učit více, tak bychom jí to neměli zakazovat. Ale ten počet navíc by musel jít do režimu školného,“ objasnil Krejčí.

Absolventi vysokých škol podle oborů (2023) | Zdroj: TN.cz / ČSÚ

​K tématu Krejčí ještě zmínil studie, které prokazují, že pokud je školství nebo jakákoliv služba státu zdarma, tak si jí příjemci tolik neváží. „Velmi bych uvítal, kdyby stát poskytoval svým občanům informaci o tom, kolik stojí vzdělávání dětí. Já bych chtěl dosáhnout toho, že se jednou přihlásím do Portálu občana a uvidím tam informaci, že vzdělání mojí dcery stálo letos tolik a tolik, že vzdělání mého syna stálo tolik a tolik. Budu se moct podívat na celou historii, abych měl představu, že to, že stát zdarma vzdělával moje děti, tak ve skutečnosti stálo třeba milion korun,“ řekl.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže.

​