Češi si neumí říct o zvýšení platu. Nechtějí působit nevděčně, vysvětluje sociolog

TN Live

30. 11. 2025, 15:49

Na otázky moderátorky Michaely Indrákové odpovídal v pořadu Naše Česko firemní sociolog Vojtěch Bednář. Jak jsou na tom podle aktuální studie poradenské společnosti PwC Češi s odvahou požádat ve své práci o zvýšení platu? Čeho se v této situaci nejvíce obávají a jak by se o zvednutí platu mělo se zaměstnavatelem správně komunikovat?

Podle sociologa existuje řada lidí, kteří o tématu svého odměňování za práci nejsou schopni vůbec hovořit. „Často ani nedokážou svou práci nacenit, tedy říct, kolik peněz by si představovali a v jakých složkách,“ sděluje Bednář. Ze zmíněné studie vyplývá, že Češi mají ve srovnání s jinými zeměmi větší problém říkat si o navýšení platu, v příštím roce se to chystá udělat jen 25 % českých zaměstnanců. 

„Domnívám se, že je to trošku dáno naší kulturní tradicí. Přece jenom historicky není daleko doba, kdy mluvit o platu bylo téměř vulgární a považovalo se to za něco nevhodného. Jakmile člověk toto téma otevřel, pohlíželo se na něj jako na nevděčníka, který není dostatečně rád za to, že nějakou práci vůbec má,“ vysvětluje sociolog. 

„Také to byla, možná ještě někde je, jistá známka nespolehlivosti. To znamená, že pokud se ten člověk chce bavit o tom, jak je odměňován, může to vypovídat o tom, že ve své práci není zcela spokojen. A pokud není zcela spokojen, hrozí, že se chystá odejít. To pak ale v případě, že má zaměstnavatel, u kterého pracuje, nadbytek lidí nebo čelí nějakému problému, kvůli kterému musí propouštět, tito lidé pak mohou být první na řadě,“ zdůrazňuje Bednář.

Související obsah

28:43

Čechům rostou platy: Průměrná mzda 2025 podle regionů a oborů

27. 11. 2025 Jakub Černý J. ČERNÝ

​Problém pak ale podle odborníka nastává, když doba, po kterou nejsou platy zaměstnanců valorizovány, trvá příliš dlouho a lidé pak přijdou s požadavkem, aby s tím zaměstnavatel něco udělal.

„Protože ten rozdíl mezi jejich odměnou a tím, co čekali, už je příliš velký. Zaměstnavatel na to většinou není schopen úplně přesně zareagovat, jelikož obvykle mívá omezené finanční zdroje, a důsledkem toho je, že mu často odchází kvalifikovaní lidé, kteří by jinak byli schopni svou práci vykonávat velmi dobře a po dlouhou dobu, jenom proto, že se nedomluvili na platu,“ popisuje sociolog.

„Pachatelé, v uvozovkách, jsou ale v těchto případech na obou stranách. Jak u vedení, které nedostatečně naslouchalo svým zaměstnancům, tak ale bohužel i na jejich straně, protože nedokázali sdělit, co vlastně chtějí,“ pokračuje Bednář. 

Sociolog proto doporučuje sejít se se svým zaměstnavatelem minimálně jednou ročně a dané téma prodiskutovat. „Velmi dobrou příležitostí je výroční hodnocení. Pokud není ve vaší firmě zavedeno, tak najděte společně jiný vhodný termín. Nejlepší je to udělat na podzim. A za prvé chtít zpětnou vazbu ke své práci, za druhé zkusit nabídnout závazek do budoucna, tedy, jak hodláte dál pracovat, a až za třetí otevřít otázku platu,“ radí Bednář.

„Důležité je tuto záležitost probrat až na závěr, protože pokud byste ji otevřeli v úvodu, tak se nevyhnutelně stane to, že dostanete od svého nadřízeného ty předchozí dvě otázky a budete v o dost nevýhodnější pozici, než když na ně odpovíte sami už dopředu,“ dodává odborník na závěr.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže.